Transfer a jeho interpretace. Vysídlení československého obyvatelstva německé národnosti 1945-1947 a jeho zobrazení v denním tisku

Abstract

The aim of my thesis is to analyze the transfer of the Gennan people as covered by the daily press, which was both partisian and officially considered not to be under the influence of the political parties. Among such newspapers were Právo lidu, Svobodné Slovo, Rudé právo, Lidová demokracie, Svobodné noviny, Práce, Zemědělsé noviny, Svobodné československo (Obrana lidu), Mladá fronta and Národní osvobození. In fact, most of these "independent" newspapers were under control of the Communist Party. Resettlement of the Germans was one of the most important issues discussed by the Czech cabinet after the W orld War II. The transfer of the Gennans was obviousl y a genuine wish of the maj ority of the Czech people. However, following the first revolutionary months, a variety of opinions was being expressed on this issue. The Communists wanted to use the resettlement as a political instrument. Naturally, they were in favor of a total transfer of the Germans. On the other hand, other political powers expressed more moderate views, such as the catholic People's Party. The debate was broadly covered by the newspapaers. The media offered greater variety of perspective. There was a strong censorship by the establishment as well as by the journalists themselves, and no one dared to stand against the Košický program...

Tato práce si nekladla za cíl kliticky hodnotit transfer obyvatelstva německé národnosti, ale spíš zvážit dobovou konstrukci problému obyvatelstva německé národnosti. Mnohem spíše zde šlo o to ozřejmit myšlenkové koncepty, které se v té době utvářely a jenž se různým způsobem manifestovaly ve veřejné sféře. Přesto by bylo neúplné se spokojit jen s genealogickým postupem analýzy. Zavřít oči před kritickým hodnocením by bylo jednak projevem občanského pokrytectví, ale především neoprávněnou vírou v ideál historie, který je schopen být nenormativní, vydělený ze současnosti. Sebelepší objektivizující popis dějinných událostí nezastře alespoň minimální prézentistický nárok na uznání (třeba jen volbou tématu). Každá kritická analýza si (skrytě či otevřeně) klade za cíl vstoupit do občanského sebedefinování ve společnosti.