Pastorační a katechetická činnost církve v nemocnicích. Teorie

Abstract

Havránková Dana: Pastorační a katechetická činnost církve v nemocnicích - teorie Resumé Předpokladem úspěšné péče o nemocné je naplňování všech lidských potřeb, vedle biologických, psychických a sociálních jsou to potřeby duchovní. Tuto potřebu zabezpečuje ponejvíce církev svými pastoračními a katechetickými aktivitami. Studie zkoumá problematiku ze tří úhlů. Jednak tedy sumarizuje vývoj těchto činností od jejích počátků a všímá si podstatných momentů v historii. Člověk od přirozenosti má sklon k péči o blízké, to dokládají nejstarší archeologické nálezy. Jedním ze tří pilířů křesťanství je právě služba a skutky v Písmu svatém jsou motivací a vzorem. Odtud se odvíjí zájem o tuto tematiku: v raném středověku organizuje charitativní činnost biskup, vzniká množství řádů, například johanité a křižovníci s červenou hvězdou, jsou zakládány špitály a jiné útulky a šíří se pastorace. Renesance přehodnocuje pojetí člověka a sekularizuje se péče o potřebné. O základy moderní charitní činnosti měl svou zásluhu Řád milosrdných bratří, ze společenství vytvořeném sv. Janem z Boha a Společenství milosrdných sester založené též v 16. století sv. Vincencem z Pauly. Velká francouzská revoluce a u nás centralizovaná vláda Josefa II. opět na chvíli omezily církevní aktivity v této oblasti. Významnými osobnostmi moderních dějin...