Abweichungen vom Standard in der Werbesprache

Abstract

Smyslem této práce je ukázat, že jazyk reklamy je díky svému specifickému způsobu vyjadřování nutné vnímat jako samostatný funkční styl. Dosavadní literatura, zabývající se jazykem německé reklamy a reklamou obecně, poskytuje k tomuto problému nejednotné informace. Mým cílem bylo proto porovnat pojetí jednotlivých autorů a na základě vlastní sbírky příkladů posoudit, zda je jazyk reklamy samostatným funkčním stylem. Práce se zaměřuje na odchylky od spisovného jazyka na lexikální a morfologické úrovni. Jedná se především o prvky mluveného jazyka, okasionalismy a stupňování přídavných jmen. Při posuzování byla zohledněna funkce jazyka reklamy, která úzce souvisí s volbou jazykových prostředků a která se ukázala rozhodující při určování funkčního stylu.

In this thesis has been considered that the language of advertising should be viewed as an autonomous functional style due to its unique formulations. Existing literature which is concerned with the language of German advertising or advertising in general provides to this subject ambiguous information. My goal was to compare interpretations of different authors and on the strength of my own collection of examples to assess if the language of advertising is an autonomous functional style. This work focuses on breaking German word-formation rules especially on elements of spoken language, occasionalismus and comparison of adjectives. It was considered the function of the language of advertising as well which hangs nearly together with the choice of expressions. The function turned out to be the decisive argument by setting of the functional style.