Syntactic, semantic and FSP aspects of ditransitive complementation: a study of give, lend, send, offer and show

Abstract

The subject of the present study is an analysis of five ditransitive verbs: give, lend, send, offer and show. The study focuses on the position of the two objects and on the factors that have an impact on the object ordering. An attempt is here made to provide a systematic overview of the position of the two objects with respect to their realization (i.e. substantival or pronominal). As regards the realization of the two objects, four types are distinguished: i. both Oi /Oprep and Od realized by nouns; ii. both Oi /Oprep and Od realized by pronouns; iii. Oi /Oprep realized by a noun and Od by a pronoun; iv. Oi /Oprep realized by a pronoun and Od by a noun. The position of the objects is assumed to be associated with the distribution of communicative dynamism or in other words with the principle of end-focus, i.e. that given information tends to precede new information. The second principle that operates in the ordering the two objects is the principle of end-weight. Of the three (or four, including intonation) factors whose interplay determines the FSP function of a clause element, in the case of ditransitive complementation the most important role is played by the contextual factor. Therefore, particular attention is paid to the context-dependence / independence of the two objects. The present...

Tato studie se zabývá analýzou pěti ditranzitivních sloves give, lend, send, offer a show. Studie zkoumá pozici předmětů a faktory, které jejich řazení ovlivňují. Práce je snahou podat systematický přehled pozice předmětů s ohledem na jejich realizaci. Jsou zde proto rozlišeny čtyři různé druhy realizace předmětů: i. oba předměty Oi /Oprep i Od jsou realizovány substantivy; ii. oba předměty Oi /Oprep i Od jsou realizovány zájmeny; iii. Oi /Oprep je realizován substantivem a Od zájmenem; iv. Oi /Oprep je realizován zájmenem a Od substantivem. Pozice předmětů bývá ovlivněna dvěma principy. Dle prvního principu jsou předměty řazeny podle základního rozložení výpovědní dynamičnosti. Druhý princip lze charakterizovat jako princip postpozice rozvitějších větných členů; rozvitější předmět bývá v koncové pozici. Ze tří (popř. čtyř, včetně intonace) faktorů určujících aktuálněčlenskou funkci větného členu, v případě ditranzitivní komplementace hraje největší roli okolní kontext. Zvláštní pozornost je proto věnována kontextové zapojenosti / nezapojenosti obou předmětů. Tato práce si klade za cíl zjistit, zda jsou předměty řazeny v souladu s těmito principy, nebo zda v řazení předmětů hrají roli i jiné faktory.