Architekt Bernhard Grueber (1806-1882)

Abstract

Bernhard Grueber (1806-1882) was invited to Prague in 1845 to become professor of Architecture at the local Academy of Arts. Being an experienced Bavarian architect from Munich, from the art centre of those times, he was expected to establish a high-quality school of architecture. This school had been founded not long before and his task was to bring up a new generation of creative personalities. Munich romanticism was supposed to become an alternative to Austrian state utilitarianism. Grueber was expected to enhance the vernacular architecture to the position of real art. But the conditions did not incline towards that. After the revolution of 1848 the emancipated Bohemian national movement did not support the production of the German artist. The task to revive vernacular art was entrusted to Bohemian artists. Neither German romanticism was found worth succession. And what more, Grueber provoked emotions of the Czech National Revival supporters with his art-historian works, where he emphasizes the common dependence of Czech art on German models. At the end he had to return to his native Bavaria in 1873. But paradoxically the young generation of architects of the end of 19th century, in their effort of finding the new true national style, drew from the same ideological source as the cursed architect: from...

Bernhard Grueber (1806-1882) byl povolán roku 1845 do Prahy Společností vlasteneckých přátel umění, aby se ujal profesury architektury na zdejší Akademii. Od zkušeného bavorského architekta, který pocházel z Mnichova, významného centra tehdejšího umění, se očekávalo, že vybuduje kvalitní školu architektury, teprve nedávno zřízenou, a vychová novou generaci tvůrčích osobností. Mnichovská romantika se měla stát alternativou rakouskému státnímu utilitarismu. Grueber měl pozvednout úroveň domácí architektury na stupeň opravdového umění. Ovšem rychle se emancipující české národní hnutí nakonec nepřálo tvorbě německého umělce. Poslání obrodit domácí umění bylo svěřeno českým tvůrcům. Také německá romantika už nebyla shledána následováníhodná. Grueber pak navíc dráždil emoce "obrozenců" svými uměleckohistorickými spisy, kde zdůrazňuje častou závislost středověkého umění na německých vzorech. Nakonec mu tedy nezbývalo, než se roku 1873 vrátit zpátky do rodného Bavorska. Paradoxně však koncem 19. století mladá generace architektů ve své snaze najít pravý národní styl čerpala z téhož ideového zdroje jako zatracovaný architekt: z romantiky. V předkládané práci jsou nejdříve naznačena ideová východiska Grueberovy tvorby v myšlení německé romantiky a vliv uměleckého školení, kterého se mu dostalo ve specifickém...