Katolická moderna v zrcadle korespondence
Catholic Modernism in the mirror of the correspondence
rigorózní práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/35824Identifikátory
SIS: 103482
Kolekce
- Kvalifikační práce [23728]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Merhaut, Luboš
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Český jazyk a literatura
Katedra / ústav / klinika
Ústav české literatury a komparatistiky
Datum obhajoby
7. 4. 2011
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Prospěl
Vzájemná korespondence benediktina, básníka, prozaika, překladatele, literárního a výtvarného kritika a malíře Sigismunda Boušky (1867-1942) a katolického kněze, básníka, národopisce, autora próz a románů Jindřicha Šimona Baara (1869-1925) je zajímavým písemným korespondenčním celkem a důležitým dokumentem pro badatele v rámci několika oborů - pro literární historiky, církevní historiky, kunsthistoriky, translatology, hudební teoretiky, folkloristy a regionální badatele. Korespondence souvisí úzce s hnutím české Katolické moderny konce 19. a počátku 20. století a je důležitá i pro studium osobností a tvorby obou pisatelů. Potvrzuje, jak důležitým pramenem pro bádání korespondence můžee být, obzvláště dochová-li se v souvislejší řadě. Připomíná také, jakým zajímavým momentem je knižní vydání korespondence, které povyšuje edici korespondence na jakýsi specifický druh literárního žánru, podobný či lépe řečeno příbuzný memoárové literatuře. Má své naprosto nezastupitelné místo pro dokreslení, zpřesnění, objasnění (nebo naopak zkomplikování) výkladů a hodnocení všech odborných prací.
bez abstraktu v aj Vzájemná korespondence benediktina, básníka, prozaika, překladatele, literárního a výtvarného kritika a malíře Sigismunda Boušky (1867-1942) a katolického kněze, básníka, národopisce, autora próz a románů Jindřicha Šimona Baara (1869-1925) je zajímavým písemným korespondenčním celkem a důležitým dokumentem pro badatele v rámci několika oborů - pro literární historiky, církevní historiky, kunsthistoriky, translatology, hudební teoretiky, folkloristy a regionální badatele. Korespondence souvisí úzce s hnutím české Katolické moderny konce 19. a počátku 20. století a je důležitá i pro studium osobností a tvorby obou pisatelů. Potvrzuje, jak důležitým pramenem pro bádání korespondence můžee být, obzvláště dochová-li se v souvislejší řadě. Připomíná také, jakým zajímavým momentem je knižní vydání korespondence, které povyšuje edici korespondence na jakýsi specifický druh literárního žánru, podobný či lépe řečeno příbuzný memoárové literatuře. Má své naprosto nezastupitelné místo pro dokreslení, zpřesnění, objasnění (nebo naopak zkomplikování) výkladů a hodnocení všech odborných prací.