Die Kollaboration von Katholischer Kirche und Geistlichen mit dem staatssozialistischen Regime der DDR aus theologisch-ethischer Perspektive

Abstract

The doctoral thesis tries to reflect the collaboration of Catholic priests with the Ministry for State Security (= Ministerium für Staatssicherheit; MfS or Stasi) in the former GDR from a theological perspective. This is done in two steps. The first part of the thesis illustrates the historical background. This includes an introduction into the history, ideology and working methods of the Stasi. The main goal, however, is to give an overview of the amount and charakter of the collaboration of Catholic priests. The first part ends with a typology of the different motives and reasons for cooperating with the Stasi. In the second part the problem of collaboration is reflected from an ethical perspective. It is not intended to evaluate individual cases, but to elaborate criteria for the evaluation of individual cases. The guiding assumption is that the cooperation with state security ether arose from a lack of willing, a lack of ability, or a lack of cognition. The priests were therefore either limited in their moral motivation, their freedom or their cognitive competence. To what extent these limitations were caused by the priests themselves or by the surrounding circumstances, can be regarded as a key question when it comes to evaluating cases of collaboration.

Doktorská práce je zaměřena na zpracování otázky spolupráce kněží s Ministerstvem pro státní bezpečnost v NDR z teologické perspektivy. Zpracování disertační práce probíhá ve dvou krocích. V první části je objasňováno dějinné pozadí reflektované tématiky. Tato část zahrnuje uvedení do dějin, ideologie a způsobů práce MfS, především ale uvádí přehled o rozsahu a způsobech kolaborace katolických duchovních v Stasi. Pevní část zakončuje typologie rozmanitých motivů a důvodů pro spolupráci se Státní bezpečností. Ve druhé části je reflektován problém kolaborace se Stasi z etické perspektivy, přičemž nejsou hodnoceny jednotlivé případy, nýbrž jde stanovení kritérií pro hodnocení jednotlivých případů. Vůdčí tezi přitom představuje, že spolupráce se Státní nezpečností se uskutečňovala buď z důvodů nedostatečného chtění nebo z omezení jednání či z nedostatečného poznání. U kněží byla tedy omezena buď jejich mravní motivace, jejich svoboda či jejich kognitivní schopnosti. Otázka, natolik tato omezení byla zaviněná či natolik byla tato omezení výsledkem společenských okolností, může být coby klíčová otázka promýšlena při etickém hodnocení případů kolaborace.