Zobrazit minimální záznam

Lacerba
dc.contributor.advisorPelán, Jiří
dc.creatorHolá, Tereza
dc.date.accessioned2017-03-20T12:44:48Z
dc.date.available2017-03-20T12:44:48Z
dc.date.issued2006
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/3526
dc.description.abstractZ vlastní zkušenosti si dovolíme uvést, že je opravdu málo lidí, na jejichž obličeji se při zmínce o Lacerbě vytvoří jiný než nechápavý výraz. Poté, co z onoho minima chápajících vyloučíme ty, kteří mají slušný herecký talent, ale vubec netuší, o čem je řeč a dále pak obyvatele Milána, kteří Lacerbu osobně navštívili a moc jim tam chutnalo, popř. nechutnalo1 I ZLJStane nám jen hrstečka italianistu, pár netradičních Italu-intelektuálu a jedna knihovnice, kteří budou vědět, že řeč je o časopisu z počátku minulého století. Má tedy vubec cenu psát o něčem, co se zdá být zcela mimo oblast zájmu i nadprŮměrně kulturně vzdělaných jedincu? Domníváme se - jak se čtenář stihl dovtípit již z názvu této práce - že ano. Připomenutí této téměř sto let staré kapitoly jednoho revolučního hlasu v italské literatuře možná nepřinese žádný nečekaný objev ani převratné odhalení, myslíme si ale, že když Lacerba dokázala zaujmout a pobavit nás, mohla by zajímat a třeba snad bavit i ostatní. Již mnohokráte jsme ve stručnosti museli vysvětlovat, co to ta Lacerba vlastně je. Zkusme to shrnout "in parole povere" i nyní: Lacerba je časopis, který vycházel ve Florencii v letech 1913 až 1915. Založila jej dvojice mladých buřiču: spisovatel Giovanni Papini a malíř-spisovatel Ardengo Soffici; společně našli vstřícného tiskaře a...cs_CZ
dc.languageČeštinacs_CZ
dc.language.isocs_CZ
dc.publisherUniverzita Karlova, Filozofická fakultacs_CZ
dc.titleLacerbacs_CZ
dc.typediplomová prácecs_CZ
dcterms.created2006
dcterms.dateAccepted2006-02-02
dc.description.departmentInstitute of Romance Studiesen_US
dc.description.departmentÚstav románských studiícs_CZ
dc.description.facultyFilozofická fakultacs_CZ
dc.description.facultyFaculty of Artsen_US
dc.identifier.repId26327
dc.title.translatedLacerbaen_US
dc.contributor.refereeFlemrová, Alice
dc.identifier.aleph000691549
thesis.degree.nameMgr.
thesis.degree.levelmagisterskécs_CZ
thesis.degree.disciplineItalština - Rumunštinacs_CZ
thesis.degree.disciplineItalian Studies - Romanian Studiesen_US
thesis.degree.programPhilologyen_US
thesis.degree.programFilologiecs_CZ
uk.thesis.typediplomová prácecs_CZ
uk.taxonomy.organization-csFilozofická fakulta::Ústav románských studiícs_CZ
uk.taxonomy.organization-enFaculty of Arts::Institute of Romance Studiesen_US
uk.faculty-name.csFilozofická fakultacs_CZ
uk.faculty-name.enFaculty of Artsen_US
uk.faculty-abbr.csFFcs_CZ
uk.degree-discipline.csItalština - Rumunštinacs_CZ
uk.degree-discipline.enItalian Studies - Romanian Studiesen_US
uk.degree-program.csFilologiecs_CZ
uk.degree-program.enPhilologyen_US
thesis.grade.csVýborněcs_CZ
thesis.grade.enExcellenten_US
uk.abstract.csZ vlastní zkušenosti si dovolíme uvést, že je opravdu málo lidí, na jejichž obličeji se při zmínce o Lacerbě vytvoří jiný než nechápavý výraz. Poté, co z onoho minima chápajících vyloučíme ty, kteří mají slušný herecký talent, ale vubec netuší, o čem je řeč a dále pak obyvatele Milána, kteří Lacerbu osobně navštívili a moc jim tam chutnalo, popř. nechutnalo1 I ZLJStane nám jen hrstečka italianistu, pár netradičních Italu-intelektuálu a jedna knihovnice, kteří budou vědět, že řeč je o časopisu z počátku minulého století. Má tedy vubec cenu psát o něčem, co se zdá být zcela mimo oblast zájmu i nadprŮměrně kulturně vzdělaných jedincu? Domníváme se - jak se čtenář stihl dovtípit již z názvu této práce - že ano. Připomenutí této téměř sto let staré kapitoly jednoho revolučního hlasu v italské literatuře možná nepřinese žádný nečekaný objev ani převratné odhalení, myslíme si ale, že když Lacerba dokázala zaujmout a pobavit nás, mohla by zajímat a třeba snad bavit i ostatní. Již mnohokráte jsme ve stručnosti museli vysvětlovat, co to ta Lacerba vlastně je. Zkusme to shrnout "in parole povere" i nyní: Lacerba je časopis, který vycházel ve Florencii v letech 1913 až 1915. Založila jej dvojice mladých buřiču: spisovatel Giovanni Papini a malíř-spisovatel Ardengo Soffici; společně našli vstřícného tiskaře a...cs_CZ
uk.file-availabilityV
uk.publication.placePrahacs_CZ
uk.grantorUniverzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav románských studiícs_CZ
dc.identifier.lisID990006915490106986


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v následujících sbírkách

Zobrazit minimální záznam


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV