Lacerba

Abstract

Z vlastní zkušenosti si dovolíme uvést, že je opravdu málo lidí, na jejichž obličeji se při zmínce o Lacerbě vytvoří jiný než nechápavý výraz. Poté, co z onoho minima chápajících vyloučíme ty, kteří mají slušný herecký talent, ale vubec netuší, o čem je řeč a dále pak obyvatele Milána, kteří Lacerbu osobně navštívili a moc jim tam chutnalo, popř. nechutnalo1 I ZLJStane nám jen hrstečka italianistu, pár netradičních Italu-intelektuálu a jedna knihovnice, kteří budou vědět, že řeč je o časopisu z počátku minulého století. Má tedy vubec cenu psát o něčem, co se zdá být zcela mimo oblast zájmu i nadprŮměrně kulturně vzdělaných jedincu? Domníváme se - jak se čtenář stihl dovtípit již z názvu této práce - že ano. Připomenutí této téměř sto let staré kapitoly jednoho revolučního hlasu v italské literatuře možná nepřinese žádný nečekaný objev ani převratné odhalení, myslíme si ale, že když Lacerba dokázala zaujmout a pobavit nás, mohla by zajímat a třeba snad bavit i ostatní. Již mnohokráte jsme ve stručnosti museli vysvětlovat, co to ta Lacerba vlastně je. Zkusme to shrnout "in parole povere" i nyní: Lacerba je časopis, který vycházel ve Florencii v letech 1913 až 1915. Založila jej dvojice mladých buřiču: spisovatel Giovanni Papini a malíř-spisovatel Ardengo Soffici; společně našli vstřícného tiskaře a...