Subjektivní prožívání orgasmu versus anorgasmie u žen

Abstract

Mediální zprávy týkající se sexu obvykle realitu značně překrucují či nadsazují, aby vyvolaly určitou odezvu či senzaci. Takže lehce můžeme získat dojem, že chceme-li být sexy, musíme mít velká ňadra anebo že pouze zvláště přitažlivě vypadající muži stojí za případné sexuální úvahy. Překrucování a nadsazování často nacházíme v populárních časopisech i odborné literatuře, kde se dozvídáme o mnohočetných orgasmech, o tom jak dosáhnout hodinového orgasmu, o tom, jestli mají být zralé ženy spíše klitoridálně či vaginálně dráždivé. Je vyvíjen velký tlak na ženy v tom smyslu, že by měly mít "takový a takový" orgasmus a když ho prožívají jinak, tak je to nutně špatně, nemluvě o tom, když ho vůbec nemají. Zajímavé je, že odborníky na tomto poli jsou muži. Diskuse o tom, co prožíváme při orgasmu, co cítíme, co slyšíme, co vidíme, co si představujeme, co nás ovlivňuje, je stále ještě tabu. Ani o anorgasmii se nedozvídáme příliš mnoho. Jaké faktory se asi podílí na neschopnosti dosáhnout orgasmu? Od kdy můžeme ženu označit jako anorgastickou? Baker (1996) uvádí, že ze všech aspektů lidské sexuality je ženský orgasmus tím nejzáhadnějším a nejnepředvídatelnějším. Ženské zkušenosti se v tomto ohledu dost zásadně rozcházejí. Některé ženy nemají orgasmus nikdy. Jiné mívají orgasmus, ale nikdy během pohlavního styku. A...