Moderní přístupy k léčbě osteoporózy

Abstract

Osteoporóza je v současné době jedním z nejčastějších metabolických onemocnění skeletu, které je charakterizované poruchou mechanické odolnosti kosti a vyšším rizikem zlomenin. Cílem léčby osteoporózy je zlepšit nebo alespoň udržet množství a kvalitu kostní hmoty a zabránit tak zlomeninám. Existují dvě základní skupiny léčiv užívaných v léčbě osteoporózy: léčiva s antiresorpčními účinky a léčiva s osteoanabolickými účinky. Do první skupiny patří především bisfosfonáty, léčiva ze skupiny hormonální substituční terapie a kalcitonin. Hlavním osteoanabolickým léčivem je teriparatid. Výjimečným léčivem je stroncium ranelát, protože působí zároveň antiresorpčními i osteoanabolickými účinky.

At present osteoporosis is the most frequent metabolic disease of skeleton, which is characterized by failure of bone mechanical resistance and higher risk of fracture. The purpose of osteoporosis treatment is to raise or at least to sustain volume and quality of bone mass and to prevent it before fracture. There are two basic groups of drugs used in osteoporosis treatment: drugs with antiresorptive effects and drugs with osteoanabolic effects. In the first group there are bisphosphonates, drugs from hormonal substitute therapy and calcitoninum. The mainly oteoanabolic drug is teriparatid. The unusual drug is strontium ranelate, because it operate with antiresorptive and osteoanabolic effects simultaneously.