Adopce dětí minoritního původu

Abstract

Ve své diplomové práci jsem se pokusila popsat švédský systém osvojování dětí minoritního původu jako inspiraci pro české prostředí, v kterém tato tématika stále ještě nemá zázemí. Česká republika je v mnoha ohledech stále ještě chudou postsocialistickou zemí. Pole adopcí dětí minoritního původu je toho důkazem. Pozadí adopcí tohoto typu, imigrační politika a rodinná politika, jsou v ČR velmi slabými články. Imigranty legálně v nijak velkých množstvích nepřijímáme, protože je neumíme využít, zatěžovali by nám ekonomiku. To, že je neumíme využít je známkou toho, že stále nepatříme do evropského společenství, kde pohyb pracovní síly může být přínosem, kde jsou na něj připraveni znalostmi, metodami a osvědčenými postupy, a kde lidé různých národností, etnik a kultur mohou v harmonii koexistovat. Rodinná politika je pro nás spíše samozřejmostí ve své upozaděnosti a neprioritnosti. Vnímáme ji jako součást sebe sama, státu jako takového, ale nemůžeme říct, že rodinná politika České republiky nějak speciálně rodiny podporuje tak, aby mohly být pevným základem správného fungován společnosti. A nejde jen o podporu rodin finanční, ale i institucionální, ani jedna z nich není v aktuálním programu politických stran, pokud nepočítáme předvolební populistické snahy o zvýšení přídavků na děti v řádu několika stovek korun....

In my thesis I tried to describe the Swedish system of adoptions of minority origin children as an inspiration for the Czech environment where this theme doesn't have its background nor history. In many terms the Czech Republic is still a poor post-communist country, the field of minority children adoptions is its evidence. The background of the adoptions of this kind, immigration and family policies, are very week parts of political system in the Czech Republic. We don't accept immigrants because we are not able to prosper from them therefore they would weigh on our economics. The fact that we are not able to make a profit from them is a proof that we still do not belong to a recent European society where work migration can be a benefit, where countries have knowledge, methods and processes to cope with it. We do not belong to the societies where people of various nationalities, ethnics and cultures coexist in harmony. The family policy is not a priority for us. We perceive it as a part of our lives, somewhere in the background, but we can't say that our family policy supports the families so that they could be a firm basement of the society. An improvement of neither financial nor institutional support of families is not a part of any government party right now. Week immigration and family policies weaken...