Teorie ozvěnovitosti. K Patočkově filosofii umění

Abstract

Tato práce je zamyšlením nad estetickou teorií, kterou Patočka nastínil ve studii Spisovatel a jeho věc a kterou nazval "teorie ozvěnovitosti". Jedná se o Patočkův originální náhled na podstatu spisovatelství moderní doby a ačkoliv je ve Spisovateli jen stručně nahozen, obsahuje ohromný potenciál, který se práce pokouší vložit do širšího kontextu Patočkova vrcholného díla, tedy především do souvislosti s jeho asubjektivní ontologií přirozeného světa, koncepcí o třech pohybech, pojetím dějin (jak dějin obecně, tak dějin umění), jazykem. Snažíme se kriticky zdůraznit její klady a poukázat na její meze. Práce, starost o bližní, placení účtů, zažehnávání vegetativních potřeb, emočně silné zážitky, neporozumění, smutek a naopak spříznění, radost. To je jen ubohý výčet toho, čím se člověk neustále zabývá a co ho provází na cestě životem. Všechny tyto životní intence, které vkládá do světa a kterými jej osmysluje, ale povětšinou netematizuje, figurují ve světě jako jakési ozvěny a jsou živnou půdou pro spisovatele, který je zaznamenává a jako důvtipný pozorovatel odhaluje. Pomocí literárního jazyka se intence původně nereflektované a k dílčím smyslům zaměřené, známé z běžného života, obracejí ke smyslu celostnímu. V literárním textu má čtenář odhalovat a reflektovat vlastní život. Není v tom vystihnuta pravá...

The study is focused on the aesthetic theory which Patočka outlines in his work Writer and his object and calls it "the theory of echoeness". It is an original insight into the essence of literature of modern time. In Writer, despite of being a concise sketch, the theory contains vast potency. Our interpretation unfolds this potency into broader context of Patočka's late thinking (asubjective ontology of natural world, the conception of three movements, conception of history and conception of language). The aim of this work is a critical analysis of the theory of echoeness considering its pros and cons. Daily routine such as working, being concerned for relatives and friends, paying accounts, satisfying vegetative needs, strong emotional experiences, indifference, misunderstanding and affinity, joy, death. This is only a poor enumeration of of life's preocupations of man. All these life's intentions which man puts into the world by giving it its sense, are mostly nonreflected. They feature in the world as echoes and are nutrient material for writer. It is writer himself who observes and collects these echoes and by means of language turns their directions. In ordinary life the intentions are non-reflected and focused on particular sense. But in literature they are focused on the whole sense. Reader can...