Pojem umění a jeho definice. Mmezi funkcí a procedurou

Abstract

Tématem této disertační práce je problematika definice pojmu umění ve 20. století. Diskuse tohoto tradičního tématu dosáhla zcela nebývalé šíře a komplexnosti ve druhé polovině dvacátého století v rámci tzv. analytické estetické školy, jejímž nejznámějším vyústěním je zrod procedurální definiční strategie, pokoušející se řešit problém esence umění poukazem na jeho kontextuální, vztahový způsob existence, coby výchozí klasifikační princip, který ovlivňuje následné, na aktu identifikace nezávislé hodnocení. Opozicí takto pojaté strategie je tradiční funkcionální přístup, pokoušející se sepnout celou pestrou oblast umění určením společné (estetické) funkce, která by vytvořila konceptuální pojivo jeho pojmu. Principem identifikace je zde průzkum funkční dostatečnosti, jejíž přítomnost je podmínkou pro udělení statusu umění. Hlavním cílem práce je kritické srovnání obou strategií, které by mělo hovořit pro principiální správnost funkcionalismu. Uvážením klasického případu této strategie - teorie Jana Mukařovského coby zásadní postavy českého strukturalismu - vykročíme za rámec analytické diskuse, a na základě jejího srovnání s funkcionální teorií Nelsona Goodmana poukážeme na blízké a nápadné konvergence obou teorií, jejichž časově i myšlenkově odlišné kontexty mohou být silným argumentem pro správnost společné...

The thesis explores the problem of definition of "art" as it has been systematically discussed since the second half of the 20th century - mainly in the Anglo-American analytical aesthetic tradition. Despite the complexity and diversity of this discussion, it is possible to indicate two opposite definitional approaches. The first is the so called proceduralism which is established on the conviction, that the art status is connected with certain performative procedures (social, theoretical or historical in character), and that its attribution to an artifact essentially affects its artistic/aesthetic function. The second is a functional strategy, traditional in character, which presupposes on the contrary, that ascription of art status comes always after the indication of functional efficiency of the artifact in question. In four parts of this thesis we want to argue for the superiority of functional view of the concept of art. To do that, we made one exceptional step out of the borders of analytical tradition in order to see how this traditional problem is solved in the theoretical context of Prague Structuralistic School, domain of European functional thinking. The comparison of Jan Mukařovský, the main representative of functional approach to art, with Nelson Goodman, one of the most prominent American...