Pražská a florentská neorenesanční architektura

Abstract

Návrat k architektonickým slohům minulosti byl způsoben rozporuplností doby, která vnímala minulost jako něco dokonalého a nedostižného, ale zároveň se od toho distancovala. Architektura napomohla tomu, aby lidé překonali jakousi propast mezi dobou před průmyslovou revolucí a po ní. Dobou, kdy se člověku změnil způsob jeho dosavadního života. To, že měl kolem sebe z technického hlediska moderní stavby, které odkazovaly na minulost, mu mohlo dávat pocit, že žije zároveň v minulosti i přítomnosti. Tato práce má za cíl uchopit neorenesanční architekturu v kulturně-historickém kontextu 19. století, a tak alespoň částečně odhalit její propojení s tehdejší společností, jejími myšlenkami, hodnotami, schopnostmi vyrovnávat se se změnami, ale také najít momenty vedoucí k návratu k renesančnímu období. Snaží se ukázat jak kritické tak obdivné pohledy na historizující, tedy i neorenesanční architekturu, které se až v posledních letech dostalo jisté revalvace. Její první část nastiňuje historickou a kulturní situaci 19. století v obou zemích proto, aby bylo snazší pochopit ideové zdroje neorenesance. Představuje názory odborné veřejnosti na problematiku historismu, který byl a je vyzdvihován i zatracován. Přitom se zaměřuje na Prahu a Florencii. Snaží se odkrýt důvody, proč byla právě renesance v těchto zemích tolik...

The recovery of the historicist style s was caused by the inconsistence of the period that took the past as something perfect and incomparable, but at the same time wanted to be distanced from it. Architecture helped the people to cross the chasm between the period before and after the industrial revolution. The fact that one had around him modem buildings, in technical sense, that cited the past, could give him a feeling that he lived in the past and present at the same time. This thesis would like to present the architecture in the cultural and historical context of the 19th century and show a least a lirtle bit of its connections with the society, ideas, preference s and abilities to face up to changes, and as well as to find the moments that led to the comeback of the renaissance period. It tries to show both critical and adoring views on historicist architecture that was appreciated in recent time. The first part of the thesis presents the historical and cultural situation in both countries because this fact could help to understand the ideological origins of the neo-renaissance architecture. It shows the opinions of the specialists on the historici st architecture. The thesis is focused on Prague and Florence and tries to discover the reasons why the renaissance style was in these countries so admired...