Kudy ven ze stěn? K myšlení hudby nad rámec estetizujících přístupů s Nietzschem a Heideggerem

Abstract

Předložená disertační práce se věnuje myšlení umění v díle Friedricha Nietzscheho a Martina Heideggera. Soustředí se především na způsob, jakým se oba myslitelé snaží osvobodit od estetizujících přístupů, které redukují komplexitu dění umění a zamezují tak možnosti zahlédnout jeho podstatu. Zvláštní zřetel je brán na hudbu, která estetizující redukci podléhá pravděpodobně nejjednodušeji. Odlišný význam hudby v Nietzscheho a Heideggerově myšlení navíc zajímavým způsobem zrcadlí podstatné rozdíly v jejich pojetí umění a dokresluje jejich specifický vztah v dějinách filosofické tradice Západu. Sledováním problému hudby jsou tak ke slovu přivedeny i širší filosofické otázky pravdy, řeči, vztahu člověka ke jsoucnu vcelku či metafyzického myšlení jako takového. Práce je rozdělena do tří částí. První část se věnuje vztahu hudby a řeči v raném období Nietzscheho myšlení. Má sloužit jako základ pro pochopení význačnosti hudby v celku Nietzscheho filosofie a připravit půdu pro tematizaci Nietzscheho pozdního pojetí umění. Tomu se věnuje druhá kapitola, která souběžně sleduje Nietzscheho pojetí umění jakožto ryzí podoby vůle k moci a jeho Heideggerovu kritickou intepretaci. Na zdánlivém rozporu mezi dějinným určením umění jako protipohybu vůči nihilismu a uchopení umění prostřednictvím "fyziologické estetiky"...

The presented doctoral thesis is devoted to the thought on art in the work of Friedrich Nietzsche and Martin Heidegger. It focuses primarily on the way in which both thinkers attempt to free themselves from aestheticizing approaches that reduce art's complexity, thereby preventing the possibility of grasping its essence. Special attention is paid to music, which is perhaps the most susceptible to aesthetic reduction. Moreover, the different roles of music in Nietzsche's and Heidegger's thinking are interestingly reflective of the essential differences in their conceptions of art, and illustrate their specific relationship within the history of Western philosophical tradition. By examining the problem of music, broader philosophical questions of truth, language, human relationship to the world, and metaphysical thinking are brought to the fore. The work is divided into three parts. The first part explores the relationship between music and language in the early stages of Nietzsche's thought. It aims to lay the groundwork for understanding the importance of music in Nietzsche's thinking and to set the stage for the discussion of his later concept of art. That is the focus of the second chapter, which examines Nietzsche's concept of art as a pure expression of the will to power, alongside Heidegger's...