Forma závěti v polském právním řádu

Abstract

In the Polish legal system, a will constitutes one of the two-alongside statutory succession-sources of inheritance. Polish law distinguishes between ordinary wills and special wills. Ordinary wills include the holographic will, the notarial will, and the allographic will. Special wills comprise the oral will, the travel will, and the military will. The author of this study presents the first synthesis in the Czech Republic of the institution of the form of a will in the Republic of Poland. In the first chapter, the author discusses the significance of the will, its classifications, and the constitutional and conventional foundations of succession. Particular attention is also devoted to the invalidity of wills, their interpretation and revocation, as well as to the rules governing witnesses to wills. The subsequent five chapters contain an analysis of the individual forms of wills, with references to the legal literature and to the extensive case law of the Polish Supreme Court and the ordinary courts. In the chapter devoted to the holographic will, the author examines the issues of handwriting and signature, as well as the intention to make a will. The section concerning the notarial will also includes references to the procedure for appointing notaries and to the principles governing the...

V polském právním řádu závěť je jedním ze dvou - vedle zákona - pramenů dědění. Rozlišují se závěti řádné a závěti zvláštní. Mezi řádné závěti patří závěť holografická, notářská a allografická. Mezi zvláštní závěti se řadí závěť ústní, závěť pořízená během cesty a závěť vojenská. Autor této práce předkládá první syntézu institutu formy závěti v Polské republice, která byla vypracována v České republice. V první kapitole se zabývá významem závěti, jejími druhy a ústavními i mezinárodněprávními základy dědického práva. Autor se dále soustředí na otázky neplatnosti závěti, jejího výkladu a odvolání, jakož i na pravidla týkající se svědků závěti. Následujících pět kapitol obsahuje rozbor jednotlivých forem závěti s odkazy na odbornou literaturu a bohatou judikaturu polského Nejvyššího soudu i obecných soudů. V kapitole věnované holografické závěti autor rozebírá otázky vlastnoručnosti a podpisu, jakož i vůle pořídit závěť. Část týkající se notářské závěti obsahuje rovněž odkazy na postup jmenování notářů a na zásady hodnocení důkazu výpovědí notáře v soudním řízení. Kapitola zabývající se allografickou závětí podrobně rozpracovává formální otázky týkající se úředních osob, před nimiž je možné učinit prohlášení poslední vůle. U ústní závěti autor analyzuje předpoklady jejího pořízení a s nimi spojené...