Vztah práva a morálky na příkladu medicínského práva

Abstract

The COVID-19 pandemic has confronted healthcare systems with a dramatic shortage of resources and sharpened the question of how to decide on their allocation in a fair and effective manner. It has also revealed a deeper issue in our legal system - its firm anchoring in Kantian deontology, highlighting the limits of this approach at times when it is necessary to strike a balance between the protection of the individual and the public interest. An analysis of Czech and foreign guidelines on patient triage shows, in particular, the tension between protecting the rights of the individual and the requirement to maximize the number of lives saved. The theoretical and ethical debate about whether we have a duty to save as many lives as possible suggests that, although ethical theories often agree on the intuitive existence of this duty, non-consequentialist approaches have fundamental difficulties in justifying it clearly without contradicting their own basic theses. The exegesis reveals the limits of the traditional Kantian conception of human dignity, which prevents non-consequentialists from credibly defending the principle and, at the same time, as one of the fundamental principles of our constitutional order, excludes some solutions proposed by other ethical theories. The paper thus proposes a...

Pandemie covidu-19 postavila zdravotní systémy před dramatický nedostatek zdrojů a vyostřila otázku, jak spravedlivě a zároveň efektivně rozhodovat o jejich alokaci. Odhalila též hlubší problém našeho právního řádu - pevné ukotvení v kantovské deontologii, které zviditelňuje limity tohoto přístupu ve chvílích, kdy je nutné hledat rovnováhu mezi ochranou jednotlivce a veřejným zájmem. Analýza českých i zahraničních doporučení k triáži pacientů ukazuje zejména napětí mezi ochranou práv jednotlivce a požadavkem maximalizace zachráněných životů. Teoreticko-etická debata o tom, zda máme povinnost zachránit co nejvíce životů, naznačuje, že i když se etické teorie často shodnou na intuitivní existenci této povinnosti, non- konsekvencialistické směry mají zásadní obtíže ji srozumitelně zdůvodnit, aniž by se dostaly do rozporu se svými vlastními výchozími tezemi. Výklad odhaluje zejména limity tradičního kantovského pojetí lidské důstojnosti, které non-konsekvencialistům brání zásadu důvěryhodně obhájit, a současně - jako jeden ze základních principů našeho ústavního řádu - vylučuje některá řešení navrhovaná jinými etickými směry. Práce tak navrhuje odlišné pojetí lidské důstojnosti založené na principu oddělenosti osob, které popsané limity odstraňuje. V návaznosti na toto pojetí důstojnosti práce přichází...