Women's Emancipation in Montenegro: Reflection and Comparison of the Position of Women in the 20th and 21st Centuries

Abstract

The position of women in Montenegro has long remained underexplored in both historiography and the social sciences. In the absence of an institutionalized gender studies program, research in this field lacks a systematic foundation, remaining scattered across individual dissertations, exhibitions, and thematic projects, without forming a cohesive scholarly framework. Women's agency, voices, and contributions have often been overlooked, while persistent inequalities, ranging from inheritance practices and the cult of the male child to gender-based violence and derogatory media portrayals of women in public life, indicate that legacies of the past continue to shape women's status today. These enduring issues raise the question of how women's emancipation in Montenegro unfolded across the twentieth and twenty-first centuries, and to what extent broader political transformations created opportunities or obstacles for gender equality. The dissertation engages with three major theoretical debates that structure its hypotheses. The first builds on the debate between Nanette Funk and Kristen Ghodsee regarding women's agency under socialism. In line with Ghodsee's position, it argues that women in socialist Montenegro exercised genuine agency, even when their initiatives, such as literacy campaigns or...

Postavení žen v Černé Hoře zůstává nedostatečně prozkoumané jak v historiografii, tak v sociálních vědách. Vzhledem k absenci institucionalizovaného programu genderových studií chybí v této oblasti systematický základ pro tvorbu a výměnu poznatků; výzkum proto zůstává roztříštěný mezi jednotlivé disertace, výstavy či tematické projekty, aniž by vytvářel ucelený vědecký rámec. Aktivní role žen, jejich hlasy a přínosy byly často přehlíženy, zatímco přetrvávající nerovnosti, od dědických praktik a kultu "mužského dítěte" přes genderově podmíněné násilí, až po ponižující mediální zobrazování žen ve veřejném životě, ukazují, že dědictví minulosti nadále formuje jejich postavení i v současnosti. Tyto přetrvávající problémy vyvolávají otázku, jak se emancipace žen v Černé Hoře vyvíjela ve 20. a 21. století a do jaké míry širší politické transformace vytvářely příležitosti či překážky pro genderovou rovnost. Disertace se zabývá třemi hlavními teoretickými debatami, které utvářejí její hypotézy. První vychází z diskuse mezi Nanette Funk a Kristen Ghodsee o agentuře žen v socialismu. V souladu s Ghodsee je zde tvrzeno, že ženy v socialistické Černé Hoře vykonávaly skutečnou aktivní roli, a to i tehdy, když jejich iniciativy, například kampaně za gramotnost či mateřská práva, korespondovaly s cíli státu....