Světští, aneb lidé nejen z maringotek.Lingvisticko-antropologická studie světského argotu

Abstract

This dissertation investigates the itinerant showpeople's argot in the Czech lands as a historically shaped cryptolect. Building on a unified corpus (1821-2025), it integrates linguistic-anthropological and sociolinguistic approaches with lexical statistics, a critical edition and comparison of sources (from early records to Podzimek's 1937 glossary and present-day materials), and contemporary field evidence from closed online communities and micro-case studies. The analysis traces the share and dynamics of Romani-derived items (romisms), diachronic shifts in semantic domains, and overlaps with reference sociolects (Brno "Plotna"/Hantec; prison slang). Findings show that the Romani lexical layer constitutes a structural core of the repertoire, especially in domains of social relations, economy, movement, and phraseology, while the primary function is identity-building and regulation, with secrecy emerging mainly as a situational boundary-marking effect. The dissertation standardizes the corpus (lemmas + metadata), revisits and critically collates Podzimek's collection, quantifies romisms' trajectories (emergence-stabilization-recession-revival), and proposes ethical guidelines for publishing non-public materials (anonymization, contextualization). In its applied dimension, it documents the role of...

Disertační práce zkoumá světský argot (světskou hantýrku) jako historicky utvářený kryptolekt kočovných a polokočovných zábavních profesí v českých zemích. Na základě sjednoceného korpusu (1821-2025) kombinuje lingvisticko-antropologickou a sociolingvistickou perspektivu s lexikální statistikou, kritickou edicí a komparací pramenů a s aktuálními terénními doklady (uzavřené online komunity, případové studie). Analytická část mapuje podíl a dynamiku romismů, diachronní proměny sémantických polí a průniky se srovnávacími sociolekty (brněnská "plotna"/hantec, vězeňský argot). Výsledky ukazují, že romská lexikální vrstva netvoří okraj, nýbrž strukturální jádro slovní zásoby, zejména v oblastech osobních vztahů, ekonomiky, pohybu a frazeologie. Funkčně převažuje role identitotvorná a regulační nad tajícím (kryptickým) účelem; "tajnost" se jeví spíše jako situační efekt vymezování hranic uvnitř/vně skupiny. Práce zároveň standardizuje korpus (lemma + metadata), reviduje a edičně porovnává fundamentální lexikální korpus Jaroslava Podzimka, kvantifikuje trajektorie romismů (vznik-stabilizace-útlum-revitalizace) a navrhuje etická doporučení pro publikaci neveřejných dat (anonymizace, kontextualizace). V aplikační rovině využívá a popisuje roli portálu Lexnet jako výzkumné infrastruktury (vyhledávání,...