Fol'klor na službe sovetskoj propagandy v epochu stalinskogo totalitarizma

Abstract

The dissertation is devoted to the analysis of the use of folklore as a tool of propaganda in the Soviet Union during the 1930s. The focus is on the transformation of traditional folklore elements and genres to serve the needs of Stalinist ideology and their role in reinforcing the political goals of the totalitarian regime. The study begins with an analysis of the concept of folklore, including both traditional and modern approaches, and then explores how folklore was used in ideological contexts under totalitarian systems. Special attention is given to the concept of pseudo-folklore - stylized and adapted folklore used for propaganda purposes. The analysis includes genres such as chastushki, noviny, fairy tales, proverbs and riddles. The dissertation is based on an interdisciplinary methodology combining folklore studies, literary theory, and historical analysis. The dissertation provides a comprehensive analysis of the phenomenon of folklore in Soviet propaganda, highlights its significance as a means of ideological influence, and broadens the understanding of the role of culture in totalitarian societies.

Disertační práce je věnována analýze užití folkloru jako nástroje propagandy v Sovětském svazu ve 30. letech 20. století. V centru pozornosti stojí transformace tradičních folklorních prvků a žánrů pro potřeby stalinské ideologie a jejich role při upevňování politických cílů totalitního režimu. Výzkum začíná analýzou pojmu folklor, včetně tradičních i moderních přístupů, a následně se zaměřuje na to, jak byl folklor využíván v ideologických kontextech v podmínkách totalitních systémů. Zvláštní pozornost je věnována konceptu pseudofolkloru - stylizovaného a adaptovaného folkloru používaného v propagandě. Jsou analyzovány žánry jako častušky, noviny, pohádky, přísloví a hádanky. Práce vychází z interdisciplinární metodologie, která kombinuje folkloristiku, literární vědu a historickou analýzu. Disertační práce nabízí komplexní analýzu fenoménu folkloru v sovětské propagandě, zdůrazňuje jeho význam jako nástroje ideologického působení a rozšiřuje porozumění úloze kultury v totalitních společnostech.