Kvalita života lidí s diagnózou schizofrenie

Abstract

Tato práce si klade za cíl prozkoumat subjektivní vnímání kvality života u lidí s diagnózou schizofrenie. Výzkum je metodologicky kvalitativně orientován. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Celkem se jedná o 3 participanty s diagnózou paranoidní schizofrenie, kteří byli osloveni v stacionáři zařízení Národního ústavu pro duševní zdraví (se schválení etické komise). Data byla dále analyzována pomocí interpretativní fenomenologické analýzy. Tento přístup umožňuje hloubkové pochopení individuálních zkušeností. Práce obsahuje vertikální i horizontální analýzu těchto dat. Výsledky horizontální analýzy identifikovaly čtyři klíčová témata: institucionální péči jako ambivalentní ("záchrannou síť"), dopad nemoci na identitu a tělesné prožívání ("schizofrenická klec"), vliv stigmatizace na sociální vztahy a paradox procesu zotavení ("paranoidní schizofrenie nezní moc dobře". Analýza také ukázala, že klinická remise sama o sobě neznamená zvýšení subjektivní kvality života, pokud dále participanti nenalézají smysl ve své nové realitě ("ticho po nemoci"). K úspěšnému zotavení a překonání participantům pomáhají zejména adaptivní strategie, jako je aktivní plánování a samostatné vyhledávání sociální opory. Klíčová slova: Schizofrenie, Kvalita života, Interpretativní fenomenologická analýza,...

The aim of this thesis is to explore the subjective perception of quality of life in people diagnosed with schizophrenia. This research is qualitive oriented and data were collected though semi-structure interviews. There are three participants diagnosed with paranoid schizophrenia in this study. Participants were recruited in day clinic of Národní ústav duševního zdraví (with approval from the Ethics Committe). The data were then analyzed using Interpretative Phenomenological Analysis (IPA). This approach allows for a deep understanding of individual lived experiences. The thesis includes both vertical and horizontal analysis of the data. Results from horizontal analysis shows four themes: Institutional care as an ambivalent "safety net"; the impact of the illness on identity and bodily experience ("the schizophrenic cage"); the influence of stigmatization on social relationships; and the paradox of the recovery process ("paranoid schizophrenia doesn't sound very good"). The analysis also demonstrated that clinical remission does not, in itself, mean an increase in subjective quality of life and there must be find new life meaning in"silence after the illness." To achieve successful recovery, participants are significantly supported by adaptive strategies, such as active planning and active...