Jazyk jako nástroj pro sebeidentifikaci: Studie jazykové praxe nebinárních osob v současném ruském jazyce

Abstract

Tématem dané práce je zkoumání jazykových strategií využíváných rusky mluvícími osobami, které se identifikují jako nebinární. Práce nejprve představuje základní teoretická východiska genderových a queer studií, ze kterých poststruktualistické chápání nebinární genderové identity vychází a předkládá rámec, skrze nějž lze o nebinárních identitách analyticky uvažovat. Následně se soustředí na otázky genderové a queer lingvistiky, její výzkumné pole a témata relevantní pro výzkum slovanským jazyků a zvlášť ruštiny. Teorie asambláže a lingvistické stávání se jsou v práci představeny jako základní teoretické rámce, které tvoří východisko pro analytickou část práce. Ta využívá kvalitativní přístup, principy sociolingvistického výzkumu a prvky multimodální diskurzivní analýzy pří rozboru jazykové praxe nebinárních osob v devíti případových studiích, založených na veřejně dostupných příspěvcích na sociálních sítích, jako je X, TikTok, Instagram a Telegram. Zvláštní pozornost je věnováná komplexnímu pohledu na jazykové strategie v jejich vztahu k metajazykovým aspektům a materiálními dimenzemi sebeprezentace. Výzkum poukazuje na významnou variabilitu analyzovaných jazykových praktit a ukazuje, že jazykové strategie nebinárních osob v ruském jazyce, zvlášť zkoumané prizmatem zvolené metody, vykazují značnou...

This thesis examines the linguistic strategies employed by Russian-speaking individuals who identify as non-binary. The study first outlines the key theoretical foundations of gender and queer studies from which a post-structuralist understanding of non-binary gender identity emerges, and proposes an analytical framework through which non-binary identities can be conceptualized. It subsequently focuses on issues central to gender and queer linguistics, its research scope, and topics relevant to the study of Slavic languages, with particular attention paid to Russian. Assemblage theory and the concept of linguistic becoming are introduced as the principal theoretical frameworks underpinning the analytical part of the thesis. The analysis adopts a qualitative approach, drawing on principles of sociolinguistic research and elements of multimodal discourse analysis to examine the linguistic practices of non-binary individuals across nine case studies. These case studies are based on publicly available content from social media platforms such as X, TikTok, Instagram, and Telegram. Particular emphasis is placed on a comprehensive examination of linguistic strategies in relation to metalinguistic aspects and the material dimensions of self-presentation. The findings reveal considerable variability in the...