Mechanisms of speciation and interspecific interactions in Western Palearctic hedgehogs

Abstract

Evropští ježci rodu Erinaceus, ježek západní (Erinaceus europaeus) a ježek východní (E. roumanicus), jsou považováni za klasický příklad postglaciální rekolonizace Evropy. Toto vnímání je z velké části výsledkem práce Godfreye M. Hewitta, jehož koncept šíření druhů z mediteránních refugií, široce ovlivnil výzkum v oblasti evropské fylogeografie. Po expanzi z refugiálních oblastí oba druhy vytvořily dvě sekundární kontaktní zóny - jednu ve střední Evropě a druhou zasahující do Ruska a pobaltských států. V mé dizertační práci jsem kombinovala různé genetické (mitochondriální D-loop, mikrosatelity, next-gen mikrosatelity) a genomické markery (RAD-Seq) spolu s modelováním ekologické niky, abych zodpověděla otázky související s mezidruhovými interakcemi v obou zónách a evoluční historií obou druhů. Výsledky potvrdily výrazně vyšší frekvenci admixovaných jedinců v rusko- baltské hybridní zóně ve srovnání se středoevropskou zónou, což naznačuje, že mechanismy udržování druhových hranic se mezi zónami liší. Genový tok je asymetrický ve prospěch ježka východního, což ukazuje, že míra reprodukční izolace závisí na směru křížení. Oba druhy vykazují odlišné ekologické niky v alopatrii, přičemž i samotné hybridní zóny se lišily v ekologických nárocích: ve středoevropské zóně je patrná diferenciace nik, zatímco...

Hedgehogs, particularly the European hedgehog (Erinaceus europaeus) and the Northern white-breasted hedgehog (E. roumanicus), have long been emblematic of postglacial recolonization in Europe, a legacy largely attributed to the seminal work of Godfrey M. Hewitt whose concept of Mediterranean refugia has been foundational in phylogeographic research. According to this paradigm, both species were confined to Mediterranean peninsulas during glacial periods, which offered suitable climatic conditions for temperate taxa. Following the retreat of the glaciers, they expanded from these refugial areas and established two secondary contact zones: one in Central Europe (CE) and another spanning Russia and the Baltic (RB) states. In present thesis I combined multidisciplinary approach including various genetic (mitochondrial D loop, microsatellites, next-gen microsatellites) and genomic (RAD- Seq) markers together with ecological niche modelling to address a broad range of questions linked to interspecific interaction in the two zones and history of the two species. Our results confirmed a markedly greater frequency of admixed individuals in the RB hybrid zone compared to the CE zone, suggesting different mechanisms of species boundary maintenance in each zone. The gene flow was asymmetrical toward Northern...