Patofyziologie a diferenciální diagnostika třesu

Abstract

1 Abstract The pathophysiology of tremor is diverse and, in some cases, not fully elucidated. In this thesis, we focus mainly on head tremor, which is a common symptom of essential tremor (ET), and cervical dystonia (CD). In practice, it is often difficult to distinguish between these conditions. The aim of this thesis was to elucidate the usefulness of previously published investigation methods in patients with head tremor. Somatosensory Temporal Discrimination Threshold (STDT) is a method based on determining the shortest interval in which an individual recognizes two tactile stimuli as temporally separated. A pilot study did not show significant differences in STDT between patients with head tremor, so we also included the patients with ET without head tremor to our cohort. This method also did not prove beneficial in the second study. In patients with head tremor, abnormally elevated STDT values have been observed in ET but not in CD, probably due to impaired somatosensory stimulus processing mechanisms and time perception attributed to cerebellar involvement. However, the differences were not significant enough to help distinguish these causes. During examination of the head tremor in different body positions, the head tremor was reduced or resolved in the majority of patients in supine position. The...

1 Abstrakt Patofyziologie třesu je různorodá a v některých případech není plně objasněna. V této práci se zaměřujeme především na třes hlavy, který je častým příznakem esenciálního třesu (ET) a cervikální dystonie (CD). V praxi je často obtížné tyto stavy odlišit. Cílem této práce bylo ozřejmit využitelnost dříve publikovaných vyšetření u pacientů s třesem hlavy. Určení prahu pro somatosenzorickou časovou diskriminaci (STDT) je metoda založená na stanovení nejkratšího intervalu, v němž jedinec rozpozná dva taktilní podněty jako časově oddělené. Pilotní studie neprokázala významné rozdíly v STDT mezi pacienty s třesem hlavy, proto byl soubor rozšířen o pacienty s ET bez třesu hlavy. Rovněž ve druhé studii se tato metoda neukázala přínosnou. U pacientů s třesem hlavy byly pozorovány abnormálně zvýšené hodnoty STDT u ET, ale ne u CD, pravděpodobně v důsledku narušených mechanismů zpracování somatosenzorických podnětů a vnímání času, které se připisují postižení mozečku. Rozdíly však nebyly natolik významné, aby pomohly rozlišit tyto příčiny. Při vyšetření třesu hlavy v různých polohách těla se vleže třes hlavy zmírnil či odezněl u většiny pacientu. Třetí práce měla za cíl určit, která klinická vyšetření nejlépe předpovídají míru postižení aktivit každodenního života (ADL). Zjistili jsme, že nejlépe lze tento...