Analýza komunikačních procesů mezi řídícím střediskem a plavidlem v analogických misích

Abstract

Tato práce si klade za cíl porozumět specifikům komunikačních procesů mezi řídícím střediskem (MCC) a posádkou v simulovaných vesmírných misích. Cílem výzkumu bylo také identifikovat hlavní chyby v komunikaci a analyzovat, jak procesy a chyby v komunikaci vnímají samotní členové posádky. Byla provedena kvalitativní analýza hloubkových rozhovorů s účastníky dvou analogických misí (Mars500 a Aquakosmow10) a jejich deníků, přičemž byla využita tematická analýza pro identifikaci hlavních témat, která se v komunikaci objevují. Výsledky ukázaly, že komunikace mezi MCC a posádkou byla často ovlivněna ztrátou přehledu, technickými problémy, formálností komunikace, zpožděním odpovědí a nejasnými pokyny. Tyto problémy vedly k frustraci, napětí a konfliktům mezi posádkou a MCC. Posádka vyvinula adaptivní strategie, jako jsou smíření, konfrontaci problému a vzdor, což často vedlo k dalšímu zhoršení vztahů. Studie rovněž ukázala, že důvěra v kompetenci MCC byla klíčovým faktorem pro efektivní komunikaci i celkovou spolupráci. Výzkum může fungovat jako podklad pro zlepšení komunikačních protokolů a strategií v simulovaných i reálných vesmírných misích, ale také dalších extrémních prostředích.

This study aims to understand the specifics of communication processes between Mission Control Center (MCC) and the crew in simulated space missions. The research also sought to identify the main communication errors and analyze how communication processes and errors are perceived by the crew members themselves. A qualitative analysis of in-depth interviews with participants from two analog missions (Mars500 and Aquakosmow10) and their diaries was conducted, using thematic analysis to identify the main themes that emerge in communication. The results showed that communication between MCC and the crew was often affected by loss of track, technical problems, formal communication, delays in responses, and unclear instructions. These issues led to frustration, tension, and conflicts between the crew and MCC. The crew developed adaptive strategies, such as reconciliation, problem confrontation, and resistance, which often led to further deterioration of relations. The study also revealed that trust in the competence of MCC was a key factor for effective communication and overall cooperation. The research can serve as a basis for improving communication protocols and strategies in both simulated and real space missions, as well as other extreme environments.