Koncept zotavení u osob se zkušeností se syndromem vyhoření: kvalitativní analýza psychologických potřeb

Abstract

Burnout syndrome is a complex phenomenon that extends beyond the workplace and affects overall quality of life. Recovery is a long-term, non-linear process, often lasting months or years. The theoretical part of this thesis summarizes the current knowledge on burnout and recovery. The empirical part focuses on analyzing psychological needs during the recovery process. A qualitative study was conducted through ten in-depth interviews with individuals who experienced burnout while employed in the private sector. The analysis first explored the causes and symptoms of burnout, then focused on recovery activities, experiences, and psychological needs across different recovery phases (short-term, medium-term, long-term). The DRAMMA model was used as the analytical framework. The key finding was that the need for autonomy and regaining control over one's life played a central role. The needs for detachment from stressors and relaxation were also important throughout the process. The acute phase was marked by an urgent need to withdraw from stressors and social ties and seek professional help. In the medium-term phase, the needs for affiliation and meaning became more prominent, while in the long-term phase, mastery gained importance. Recovery thus involved not only psychological healing but also physical...

Syndrom vyhoření je komplexní fenomén, jehož dopad přesahuje pracovní oblast a ovlivňuje celkovou kvalitu života. Zotavení ze syndromu vyhoření je často dlouhodobý, nelineární proces, trvající měsíce až roky. Cílem teoretické části práce bylo shrnout současný stav poznání o syndromu vyhoření a zotavování. Empirická část se zaměřila na analýzu psychologických potřeb během zotavovacího procesu. Byl realizován kvalitativní výzkum formou deseti hloubkových rozhovorů s osobami, které zažily vyhoření v době zaměstnání v soukromé sféře. Analýza nejprve mapovala příčiny a symptomy vyhoření a následně se zaměřila na zotavovací aktivity, zážitky a naplňování psychologických potřeb v různých fázích zotavování (krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé). Jako výchozí rámec pro analýzu byl použit model psychologických potřeb v rámci zotavování, DRAMMA. Klíčovým zjištěním bylo, že potřeba autonomie a převzetí kontroly nad vlastním životem hrála v zotavování ústřední roli. V průběhu celého zotavování také hrála roli potřeba odpoutání se od stresorů a relaxace. Akutní fáze byla specifická pro potřebu akutního odpoutání od stresorů i sociálních vazeb a vyhledání péče odborníků. Ve střednědobé fázi se posilovaly potřeby afiliace a smyslu, zatímco v dlouhodobé fázi dominovala potřeba mistrovství. Zotavení tak zahrnovalo...