Vliv nutriční intervence a přerušovaného hladovění na antropometrické a metabolické parametry u pacientů s diabetem

Abstract

PRÁCE Diplomová práce se zaměřuje na porovnání účinnosti klasické nutriční intervence a fastingového přístupu u pacientů s diabetem 2. typu. Cílem studie bylo vyhodnotit změny v antropometrických a metabolických parametrech, jako jsou tělesná hmotnost, procento tělesného tuku, hladiny glykémie, lipidový profil a obvod pasu, u pacientů, kteří absolvovali oba typy intervence. V první části výzkumu byla provedena klasická nutriční intervence zaměřená na úpravu stravovacích návyků pacientů s diabetem. Ve druhé části byli pacienti vystaveni fastingové intervenci, která zahrnovala periodické hladovění s cílem dosáhnout zlepšení metabolických parametrů. Výsledky ukázaly, že oba přístupy vedly k pozitivním změnám v metabolických parametrech, přičemž fasting vykázal významný pokles tělesného tuku a glykémie, zatímco klasická nutriční intervence vedla k mírnému zlepšení lipidového profilu a obvodu pasu. Porovnáním obou přístupů bylo zjištěno, že fasting měl rychlejší účinky na zlepšení glykémie a redukci tělesného tuku, zatímco klasická nutriční intervence byla efektivní v dlouhodobém zlepšení lipidového profilu a stabilizaci tělesné hmotnosti. Tato práce přináší nové pohledy na možnosti využití kombinace těchto dvou přístupů v léčbě diabetu a jejich vliv na zlepšení celkového zdraví pacientů.

The thesis focuses on comparing the effectiveness of a classical nutritional intervention and a fasting approach in patients with type 2 diabetes. The aim of the study was to evaluate changes in anthropometric and metabolic parameters, such as body weight, body fat percentage, blood glucose levels, lipid profile and waist circumference, in patients who underwent both types of intervention. In the first part of the research, a classical nutritional intervention was carried out, aimed at modifying the eating habits of patients with diabetes. In the second part, patients were exposed to a fasting intervention, which included periodic fasting with the aim of achieving an improvement in metabolic parameters. The results showed that both approaches led to positive changes in metabolic parameters, with fasting showing a significant decrease in body fat and blood glucose, while the classical nutritional intervention led to a slight improvement in the lipid profile and waist circumference. Comparing both approaches, it was found that fasting had faster effects on improving glycemia and reducing body fat, while classical nutritional intervention was effective in long-term improving the lipid profile and stabilizing body weight. This work brings new insights into the possibilities of using these two...