The Roma as Agents of the "G*psy Question"

Abstract

Příběh Romů v komunistickém Československu byl dlouho rámován diskriminační politikou asimilace, a tedy fatálními zásahy do romských rodinných vazeb a jejich širších socio-kulturních systémů. Takové vyprávění ovšem paradoxně nedokázalo uspokojivě integrovat perspektivu samotných Romů, kteří stejné období mnohdy spojovali s bezprecedentní zkušeností společenského začlenění a materiálního zajištění. Jan Ort se ve své knize zabývá státní politikou, která v polovině šedesátých let cílila na definitivní odstranění „c*kánské zaostalosti“ skrze rozmístění tisíců romských rodin v neromské společnosti a stala se tak symbolem sociálně-inženýrských zásahů komunistického režimu do života československých Romů. Oproti převažujícímu zaměření na perspektivu státních úřadů autor usiluje o zmapování praxe této politiky v konkrétních místech, a to s důrazem na zkušenosti a aktérství samotných Romů, především těch, kteří měli své domovy na východním Slovensku. V empirické bohatosti mikrohistorického přístupu tak kniha rozkrývá různorodé příběhy obyčejných Romů, kteří byli schopni inkorporovat různé aspekty státní politiky do vlastních životních strategií, aniž by se nutně vzdali svébytné kulturní identity.

The story of Romani people in communist Czechoslovakia has long been framed by a discriminatory policy of assimilation, and thus by fatal interventions into Romani family ties and their broader socio-cultural systems. Paradoxically, such a narrative failed to satisfactorily integrate the perspective of the Roma themselves, who often associated the same period with an unprecedented experience of social inclusion and material security. In his book, Jan Ort examines the state policy that in the mid-1960s aimed at the definitive elimination of “G*psy backwardness” through the placement of thousands of Roma families in non-Roma society, thus becoming a symbol of the social engineering interventions of the communist regime in the lives of Czechoslovak Roma. In contrast to the predominant focus on the perspective of state authorities, the author seeks to map the practice of this policy in specific places, with an emphasis on the experiences and agency of the Roma themselves, especially those who had their homes in eastern Slovakia. In the empirical richness of a microhistorical approach, the book uncovers the diverse stories of ordinary Roma who were able to incorporate various aspects of state policy into their own life strategies without necessarily giving up their distinctive cultural identity.