Využití technologií zpracování přirozeného jazyka v tvorbě právních předpisů

Abstract

The application of natural language processing technologies within the legislative process Keywords legislation; rational lawmaking; natural language processing; system theory of law; language of law; corpus analysis; network analysis Abstract This dissertation examines the potential of Natural Language Processing (NLP) in the legislative process. Its primary objective is to evaluate whether legal NLP methods and technologies can enhance the values of good law, such as clarity, consistency, coherence, efficiency etc. The work is interdisciplinary, situated at the intersection of legal theory, linguistics, and legal informatics. The first chapter establishes a theoretical framework based on modern concepts of rational law-making, the values of good law, andp a systemic approach to law as a complex communication system. Emphasis is placed on the processes of information exchange between lawgiver and addressees, which include both the a priori and a posteriori interpretation of law and the sharing of linguistic contexts. A systemic perspective on the issues of legal order consistency and coherence is presented, along with proposed principles for quantifying these attributes using empirical models. The empirical research employs a combination of corpus and network methods to analyze legal acts, their linguistic...

Využití technologií zpracování přirozeného jazyka v tvorbě právních předpisů Klíčová slova legislativa; racionální normotvorba; zpracování přirozeného jazyka; systémová teorie práva; jazyk práva; korpusová analýza; síťová analýza Abstrakt Disertační práce zkoumá potenciál využití zpracování přirozeného jazyka (NLP, Natural Language Processing) v legislativním procesu. Jejím hlavním cílem je analyzovat, zda právně-informatické metody a technologie NLP mohou přispět k naplňování hodnot dobrého práva, jako jsou srozumitelnost, konzistence, koherence, efektivita apod. Práce je interdisciplinárně ukotvena na pomezí právní teorie, lingvistiky a právní informatiky. Teoretický rámec první kapitoly vychází z moderních koncepcí racionální tvorby práva, hodnot dobrého práva a systémového přístupu k právu jako komplexnímu komunikačnímu systému. Zvláštní pozornost je věnována procesům výměny informací mezi zákonodárcem a adresáty, jejichž součástí je apriorní a aposteriorní interpretace práva a sdílení jazykových kontextů. Rovněž je poskytnut systémový pohled na problematiku konzistence a koherence právního řádu a jsou navrženy principiální cesty k jejich kvantifikaci pomocí empirických modelů. Empirický výzkum této práce využívá kombinaci korpusových a síťových metod k analýze právních textů, jejich jazykových...