Optimalizace strategie léčby pseudoaneourysmat hrudní aorty

Abstract

Thoracic aortic false aneurysms (TAFA) occur when there is a complete tear in the aortic wall, allowing blood to leak out but being constrained by surrounding structures in the mediastinum. These pseudoaneurysms are serious complications that can arise after aortic surgery. In the theoretical section, I focused on evaluating the outcomes of patients from the Department of Cardiovascular Surgery at the Institute of Clinical and Experimental Medicine, since 1996. I assessed the clinical presentation, etiology, genetic screening, diagnostic methods, surgical techniques, and long-term outcomes. Our goal was to propose a diagnostical and therapeutical algorithm: patients with large or fast-growing TAFA(30mm and above, 10mm in 6 months or more) should undergo surgery immediately. Small TAFA that show progression (10mm in 6 months or more) should be treated with either endovascular intervention or redo surgery. In the experimental section, I conducted two different model tests. My specimen consisted of a native vessel, an anastomosis, and a prosthesis. In the first experiment, I subjected the specimen to cyclic loading using an inflation-extension test. In the second experiment, I employed a biaxial experimental system to evaluate the mechanical properties of the anastomosis, the native vessel, and the...

Pseudoaneuryzmata hrudní aorty jsou výsledkem transmurálního narušení stěny aorty, kde je únik krve zadržen okolními strukturami mediastina. V teoretické části disertační práce jsem se zaměřila na zhodnocení výsledků pacientů z Kliniky kardiovaskulární chirurgie, IKEM, od roku 1996. Posuzovala jsem klinický obraz, etiologii, genetický screening, diagnostické metody, operační techniky a dlouhodobé výsledky pacientů. Na základě poznatků bylo cílem vytvoření diagnostického a terapeutického algoritmu: pacienti s velkou (30 mm a více) nebo rychle rostoucí (10 mm za 6 měsíců a více) falešnou výdutí by měli být indikováni k časné reintervenci. Falešná výduť s progresí (10 mm za 6 měsíců a více) by měla být indikována buď k endovaskulární intervenci (implantace stentgraftu, septálního okluderu nebo coil embolizace) nebo k reoperaci. Pokud je to anatomicky příhodné, upřednostňuje se endovaskulární intervence. V experimentální části jsem provedla dva různé modelové pokusy, kde byl zkoumán můj připravený exemplář, vzorek anastomózy, nativní cévy a protézy, který byl v prvním experimentu cyklicky zatěžován pomocí inflačně - extenzního testu a v druhém experimentu jsem využila biaxiální experimentální systém k testování mechanických vlastností anastomózy, nativní cévy a protézy. Na základě výsledků prvního...