Patofyziologie autoimunitní destrukce beta-buněk: od latentní fáze prediabetu ke klinickému diabetu mellitus 1. typu. Studium pacientů s diabetes mellitus 1. typu a jejich prvostupňových příbuzných

Abstract

Type 1 diabetes (T1D) is chronic autoimmune process leading to progressive loss of beta cell of pancreas. Pathophysiological processes prior to clinical onset have not yet been elucidated and the prediabetic phase may persist many years asymptomatically. The aim of our work was to verify the hypothesis that the combination of measurement of metabolic and immunological parameters together and genetic examination significantly improves the diagnosis and prediction of T1D. In our analysis of 227 patients with T1D, we demonstrated that the measurement of all four autoantibodies (IAA, GADAb, IA-2Ab, ZnT8Ab) significantly improves T1D diagnosis, with a sensitivity of 96%. The autotoantibodies persisted even after 10year duration of diabetes. Therefore their examination can be used to confirm diagnosis a considerable period after onset. In case of negative autoantibodies different type of diabetes should be considered. On the basis of our results the other important predictors of monogenic diabetes (MODY) were two and more affected generations, a higher age and a lower HbA1c level at the onset. That was confirmed by the observation that in 45% of families with a multiple occurrence of diabetes were diagnosed MODY by genetic testing. In the prediction program of T1D, which prospectively follow 1453...

Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je chronické autoimunitní onemocnění vedoucí k progresivní ztrátě beta buněk pankreatu. Patofyziologické procesy předcházející manifestaci nejsou objasněny a prediabetická fáze může probíhat mnoho let asymptomaticky. Cílem naší práce bylo ověřit hypotézu, zda kombinace vyšetření metabolických a imunologických parametrů a genetického vyšetření signifikantně zlepšuje diagnostiku a predikci DM1. V první části práce jsme u 227 pacientů s DM1 prokázali, že vyšetření všech čtyř autoprotilátek (IAA, GADAb, IA-2Ab, ZnT8Ab) signifikantně zlepšuje diagnostiku DM1, přičemž senzitivita záchytu dosahuje 96 %. Prokázali jsme, že pozitivita autoprotilátek přetrvává i 10 let po manifestaci diabetu. Vyšetření autoprotilátek lze tedy využít k potvrzení diagnózy DM1 i v delším časovém odstupu od klinické manifestace. U všech pacientů s negativními autoprotilátkami je nutné vyloučit jiný typ diabetu. Dle našich výsledků dalšími důležitými prediktory monogenně podmíněného diabetu (MODY) jsou diabetes alespoň ve dvou generacích, vyšší věk a nižší hladina HbA1c v době záchytu. To potvrzuje zjištění, že u 45 % rodin s mnohočetným výskytem diabetu byl MODY prokázán genetickým vyšetřením. V predikčním programu pro DM1, prospektivně sledujícím 1453 prvostupňových příbuzných pacientů s DM1,...