Aspekty slovanského "mít" - v gramatice. Jeho auxiliace a gramatikalizace v konstrukcích typu evropského analytického perfekta "mít" + ppp - bulharština, makedonština a korpusová studie češtiny

Abstract

The verb "to have" is one of significant elements of the ELA (European Linguistic Area). It belongs to the first stage of europeisms, yet it is not part of the IE heritage and its origin is different in the majority of European languages. Another phenomenon of later date which can be considered a europeism of structural type is the emergence and the development of the analytical perfect habere-tenses or constructions of this type in most of the European so-called haberelanguages, including Slavie. We obviously deal here with an expanding process, the original epicenter of which was Vulgar Latin - with some participation of Greek - in the conditions of centuries-long mutual bilingualism. The subsequent process of diffusion and induction developed several euro-zones out which Slavic represents the two last ones. The process of the europeanization, i.e. its spread ("euro-diffusion") from this epicenter to the European Linguistic Area (ELA), took place firstly in Romance, later in Germanic reaching eventually Slavie through two channels at the threshold of the 20th century. ln the South, this process became one ofthe components ofthe Balkan linguistic integration. It proved to be the most intense in Macedonian as well as in some South Bulgarian dialects which were in direct contact with non-Slavic languages of...

Sloveso "mít" patří k významným prvkům ELA (Evropského lingvistického areálu) a může být považováno za jeden z prvofázových evropeismů, nicméně však nepatří do indoevropského dědictví a jeho vznik je odlišný ve většině ideo prajazyků. Za pozdnější evropeismus strukturní dimenze lze považovat i vznik a vývoj evropských perfektních habere-časů nebo konstrukcí tohoto typu ve většině tzv. habere-jazyků, slovanské nevyjímaje. Jde zřejmě o postupující proces s původním epicentrem v lidové (vulgární) latině - a to s jistou účastí řečtiny - v dlouholetých podmínkách vzájemného bilingvismu. Následné procesy difúze či indukce formují mezi evropskými habere-j azyky několik zón, z nichž do posledních dvou patří rovněž současné slovanské habere-j azyky. Na jihu se tento proces stal součástí balkánské jazykové integrace. Nejintenzivněji proběhl v tomto areálu zřejmě v těch makedonských a jihobulharských dialektech, které byly v přímém kontaktu s neslovanskými jazyky aktivně disponujícími habere-perfektem. Makedonština, která svůj standard teprve tvořila, byla pro inovace velmi přístupná a dosáhla tak během období pouhých několika generací gramatického statusu dané konstrukce, srovnatelného se statusem evropských perfekt okcidentálního typu, kde se tento fenomén vyvíjel po řadu staletí. Také standardní bulharština a...