Role sluchu při tlumočení a potíže se sluchovým ústrojím mezi tlumočníky

Abstract

This thesis investigates the acoustic conditions experienced when interpreting, hearing protection, and auditory system issues among interpreters. The theoretical part examines the acoustic conditions in the history of interpreting, emphasizing the critical role of high-quality sound input and hearing protection. It highlights the significance of ISO standards, professional organization recommendations, and the relevance of hearing in interpreting models. Additionally, it delves into the anatomy of the ear, hearing physiology, hearing disorders, ear diseases, and the risks associated with loud noise and ototoxic substances. The section also explores various headphone types and the potential hazards of digitally processed sound. The research includes a questionnaire (278 respondents) and semi-structured interviews (18 interpreters). Its findings indicate that 59.7% of respondents have encountered speeches that were too quiet during on-site interpreting without headphones, 53.2% have faced excessively noisy environments, and 13% reported having been unable to use protective headphones in places where they are worn the employees. When interpreting with headphones, 71.2% have experienced sound quality so poor that it impeded comprehension, 65.1% have encountered fluctuating volume levels, 41.0% have...

Rigorózní práce se zaměřuje na akustické podmínky při tlumočení, ochranu sluchu a potíže se sluchovým ústrojím u tlumočníků. Teoretická část se zabývá akustickými podmínkami v historii tlumočení, zdůrazňuje důležitost kvalitního zvukového vstupu pro tlumočení a ochranu sluchu tlumočníka, význam norem ISO, doporučení profesních organizací a také zkoumá sluch v modelech tlumočení. Podrobně popisuje anatomii ucha, fyziologii slyšení, poruchy sluchu, nemoci ucha a rizika hluku či ototoxických látek. Rozebírá také problematiku různých typů sluchátek a potenciálně nebezpečný vliv digitálně upraveného zvuku. Vlastní výzkum zahrnuje dotazníkové šetření (278 respondentů) a polostrukturované rozhovory (18 tlumočníků). Výzkum ukázal, že 59,7 % respondentů se při prezenčním tlumočení bez techniky setkalo s tím, že projevy byly z daného místa slyšet příliš potichu, 53,2 % zažilo příliš hlučné prostředí akce a 13 % nemohlo kvůli tlumočení použít ochranná sluchátka tam, kde je pracovníci běžně používají. Při tlumočení s technikou se 71,2 % respondentů setkalo s natolik nekvalitním zvukem, že bylo obtížné rozpoznat obsah projevu, 65,1 % zažilo kolísající hlasitost, 41,0 % se setkalo s tím, že řečník do mikrofonu vydával nepříjemné zvuky nebo začal křičet a 59 % si muselo nastavit vyšší hlasitost kvůli...