Podoby křesťanského zenu

Abstract

The dissertation explores the phenomenon of "Christian Zen" and the various forms that Zen practice takes among Christians. To this end, the work first delves into the history of significant encounters between the two traditions, presenting the form of Christian Zen as practiced by the first Christian Zen master, Hugo Makibi Enomiya-Lassalle, and the Christian Zen masters who followed in his footsteps. Additionally, the dissertation examines the contemporary manifestation of Christian Zen among practitioners at the Bodhi Zendo, a Christian Zen center in India. Secondly, the work seeks to place the encounter between Christianity and Zen within the broader context of developments within Buddhism, demonstrating that this meeting was fundamentally facilitated by Buddhist modernism, which adapted Zen to the language and needs of the West. Finally, the dissertation points out the simplified understanding of zazen and koans often encountered in the dialogue between Christianity and Zen, as well as in scholarly literature, and offers a more accurate interpretation through ritual theory. Based on this examination, the dissertation presents the phenomenon of Christian Zen as a transition into a deeper exploration of one's own tradition or a broader spirituality, and shows how Zen has contributed to the...

Disertační práce sleduje fenomén "křesťanského zenu" a podoby, jakých praxe zenu u křesťanů nabývá. Za tímto účelem se v první řadě věnuje dějinám vážnějšího setkávání obou tradic, představuje podobu křesťanského zenu u prvního křesťanského zenového mistra Huga Makibiho Enomiya-Lassala a křesťanských zenových mistrů, kteří šli v jeho stopách. Vedle toho práce také zkoumá současnou podobu křesťanského zenu u praktikujících v indickém křesťanském zenovém centru Bódhi zendó. V druhé řadě se práce snaží zasadit setkání křesťanství a zenu do širšího vývoje v rámci buddhismu a ukazuje, že toto setkání bylo zásadním způsobem umožněno buddhistickým modernismem, který zen přizpůsobil jazyku a potřebám Západu. V neposlední řadě práce poukazuje na zjednodušující pojetí zazenu a kóanů, na které lze v rámci dialogu křesťanství a zenu i v odborné literatuře často narazit, a za prostřednictvím teorií rituálu předkládá jejich věrnější pojetí. Na základě tohoto zkoumání práce představuje fenomén křesťanského zenu jako přechod do větší hloubky vlastní tradice nebo šířeji pojaté spirituality a ukazuje, jakým způsobem zen přispěl k rozvoji křesťanské spirituality inspirované zazenem a prací s kóany.