Posouzení asociace extraezofaeálního refluxu s tumorogenezí bronchgenního adenokarcinomu

Abstract

The significance of extraesophageal reflux (EER) as a risk factor for the development of lung adenocarcinoma has been understudied. This study investigated whether EER contributes to higher concentrations of pepsin in bronchoalveolar lavage (BAL) in patients with lung adenocarcinoma compared to control groups. The study included lifelong non-smokers and former smokers with at least a 5-year history of non-smoking who underwent bronchoscopy due to suspicious pulmonary abnormalities detected on CT or PET/CT imaging. Based on histological verification of the lung process, patients were divided into three groups: those with lung adenocarcinoma, those with lung metastases, and those with pulmonary sarcoidosis. Lung adenocarcinoma cases were further categorized as central or peripheral types. BAL samples collected during bronchoscopy were analyzed by Enzyme-Linked Immunosorbent Assay (ELISA) to measure pepsin levels. No statistically significant difference in pepsin concentration was found between the lung adenocarcinoma group and the control groups when all BAL samples were included (p = 0,135). Linear regression analysis revealed that smoking history and the hemorrhagic character of BAL had a statistically significant impact on pepsin concentration in BAL. After excluding hemorrhagic BAL samples,...

Význam extraezofageálního refluxu (EER) jako rizikového faktoru pro rozvoj plicního adenokarcinomu nebyl dosud dostatečně prozkoumán. Studie se zabývala otázkou, zda EER přispívá k vyšším koncentracím pepsinu v bronchoalveolární laváži (BAL) u pacientů s plicním adenokarcinomem ve srovnání s kontrolními skupinami. Studie zahrnovala celoživotní nekuřáky a bývalé kuřáky s nejméně 5 letou nekuřáckou historií, kteří podstoupili bronchoskopii kvůli ložiskovému plicnímu postižení na CT nebo PET/CT zobrazení. Na základě histologické verifikace plicního procesu byli pacienti rozděleni do tří skupin: s plicním adenokarcinom, s plicními metastázami při primárním mimoplicním nádoru a s plicní sarkoidózou. Plicní adenokarcinom byl dále kategorizován jako centrální nebo periferní typ. BAL vzorky odebrané během bronchoskopie byly analyzovány na přítomnost pepsinu pomocí testu ELISA (Enzyme-Linked Immunosorbent Assay). Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v koncentraci pepsinu mezi skupinou s plicním adenokarcinomem a kontrolními skupinami (plicní metastázy a plicní sarkoidóza) při zahrnutí všech vzorků BAL (p = 0,135). Lineární regresní analýza odhalila, že kuřácká anamnéza a hemoragický charakter BAL mají statisticky významný vliv na koncentraci pepsinu v BAL. Po vyloučení hemoragických vzorků BAL byla...