"Zářící krása ideálu": násilí, tvoření a smutek v díle Julia Zeyera
"The Radiant Beauty of the Ideal": Violence, Creation and Sadness in the Work of Julius Zeyer
diplomová práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/197279Identifikátory
SIS: 266879
Kolekce
- Kvalifikační práce [23975]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Topor, Michal
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Komparatistika
Katedra / ústav / klinika
Ústav české literatury a komparatistiky
Datum obhajoby
3. 2. 2025
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Dobře
Klíčová slova (česky)
násilí|tvorba|smutek|Julius Zeyer|analýza motivů|19.století|česká literatura|novoromantismus|dekadence|parnasismusKlíčová slova (anglicky)
violence|creation|sadness|Julius Zeyer|motive analysis|19th century|česká literatura|neo-romantism|decadence|parnassism(česky) Diplomová práce se zaměřuje na motivy tvoření, násilí a smutku ve vybraných literárních dílech Julia Zeyera - zaměřeno především na Dům U tonoucí hvězdy (1894), povídka "Inultus" z díla Tři legendy o krucifixu (1895), a Jan Maria Plojhar (1891). Práce dále rozpracovává téma násilí v širším kontextu, využívá tak teoretických východisek ze sekundární literatury. V popředí bude vztah mezi uměleckým tvořením, násilím, (sebe)obětí a smutkem, dále také spojení estetické a náboženské zkušenosti. Ve vztahu k moderně a jejím umělecko-estetickým problémům je pozoruhodná fascinace rané moderny zvláštními formami senzibility ve spojení s bolestí a násilím, které byly, jak ukazuje René Girard, vlastní již antickému Řecku, svádějícími k "mimetické touze" ve smyslu účasti na tragickém dění, bolestných emocích a smutku trpících hrdinů.
(in English): The diploma thesis focuses on the motifs of creation, violence and sadness in selected literary works of Julius Zeyer focusing on Dům U tonoucí hvězdy (1894), "Inultus" in Tři legendy o krucifixu (1895) a Jan Maria Plojhar (1891). The work further elaborates the topic of violence in a broader context, thus using theoretical starting points from secondary literature. In the foreground will be the relationship between artistic creation, violence, (self) sacrifice and grief, as well as the connection of aesthetic and religious experience. In relation to modernity and its artistic-aesthetic problems, a remarkable early modern fascination with particular forms of sensibility in connection with pain and violence, which, as René Girard shows, was already inherent in ancient Greece, seducing a "mimetic desire" in the sense of participation in a tragic event, on the painful emotions and sadness of the suffering heroes.