Smích a pláč v díle Jakuba Demla

Abstract

Tématem diplomové práce je zkoumání aspektu smíchu a pláče v dílech Jakuba Demla Zapomenuté světlo a Jugo. Smích a pláč jako tělesné aspekty hrají v obou textech klíčovou roli. Metodologickým a badatelským základem práce je sémioticko-kulturní teorie Jurije Lotmana, antropologicko-literární teorie Wolfganga Isera a antropologická studie o excentrickém postavení člověka Helmutha Plessnera. Následně jsou definovány formy obou děl textů-tkání a také aspekt performativity a autofikce. Východiskem k úvahám o smíchu a pláči je text Helmutha Plessnera Śmiech i płacz. Badania nad granicami ludzkiego zachowania. V jednotlivých kapitolách jsou popsány pojmy a situace, které s oběma jevy souvisí. Společným rysem je forma krize a ztráta kontroly nad vlastním tělem. Smích se v textu projevuje napodobováním ústního projevu. S psaním a dopisy je spojen pláč a slzy. Oba jevy jsou zkoumány ve filologickém, estetickém a kulturním kontextu. Poslední kapitola se týká role těla, které má kognitivní a smyslovou funkci. Život a dílo Jakuba Demla spolu úzce souvisí. Fakta z biografie jsou uvedena jako součást úvah o tématu práce. Klíčová slova Jakub Deml, Zapomenuté světlo, Jugo, smích, pláč, slzy, centrum, periferie, imaginárno, fiktivno, reálno, excentrická postava, láska, smrt, psaní, hra, tělo, bolest, dopisy

The subject of the thesis is the interpretation and analysis of laughter and crying in Jakub Deml's Forgotten Light and in Jugo. Laughter and crying as bodily aspects of speech play a key role in both. The methodological foundation of the work is provided by Yuri Lotman's semiotic- cultural theory, Wolfgang Iser's anthropological-literary theory and Helmuth Plessner's anthropological study of the eccentric human position. Then, the form of both works will be defined: text-fabric, and the aspect of performativity and autofiction. The starting point for the consideration of laughter and crying is Helmuth Plessner's text Laughter and Crying. The chapters will describe the situations and concepts that are associated with both phenomena. Common to both reactions is a form of crisis and loss of control over one's own body. Laughter in text manifests itself in the imitation of oral speech, while crying and tears are associated with writing and letters. Both reactions will be examined in philological, aesthetic and cultural contexts. The final chapter deals with the role of the body, which has a cognitive and sensory function. The life as well as the work of Jakub Deml are closely linked. Facts from the biography will be presented to reflect on the theme of the work. In summary, laughter and crying violate...