Tato diplomová práce definuje - pomocí antropologických rozhovorů a zúčastněného pozorování - kolektivní paměť a symbolická centra v paměti u římskokatolické farnosti a českobratrského evangelického sboru v Litoměřicích. Klade přitom důraz na prožívání víry v kontextu distinkce mezi zmíněnými konfesemi v rámci procesu tvorby vztahu k místu pobytu a tyto procesy pak porovnává. Práce operuje s reflexí německé minulosti Litoměřic, jelikož obyvatelstvo Litoměřic bylo před rokem 1945 ze dvou třetin německojazyčné. Zaobírá se mimo jiné fenomény návratů německých vysídlenců a jejich potomků a tím, jak byl rok 1989 a s ním související proměna režimu formující pro místní křesťanská společenství. Na základě těchto analýz pak tato práce postuluje, že víra je stále aktuální v kontextu lokální identifikace. Klíčová slova: Litoměřice, pohraničí, "Sudety", evangelismus, katolicismus, kolektivní paměť, lokální identifikace, komparace.

This diploma thesis defines - through anthropological interviews and participant observation - collective memory and symbolic centres in memory in a Roman Catholic parish and Czech Brethren Evangelical congregation in Litoměřice. In doing so, it emphasizes the experience of faith in the context of the distinction between the aforementioned denominations in the process of forming a relationship with the place of residence. It also compares these processes. The thesis takes into consideration the German past of Litoměřice, as its population was two- thirds German-speaking before 1945. It deals, among other things, with the phenomena of the return of German displaced persons and their descendants and how 1989 and the related regime change was formative for local Christian communities. Based on this analysis the thesis then postulates that faith is still an actual aspect in the context of local identification. Key words: Litoměřice, borderlands, "Sudetenland", evangelicalism, Catholicism, collective memory, local identification, comparison.