Ačkoli někteří vědci se zabývali vztahem mezi příjmovou nerovností a emisemi oxidu uhličitého v tradičních rozvinutých zemích nebo ve světě, akademická obec vždy ignorovala vztah mezi příjmovou nerovností a emisemi oxidu uhličitého v zemích střední a východní Evropy. Zároveň chybí výzkum založený na dlouhodobých panelových datech. Tato studie řeší tyto nedostatky tím, že se zaměřuje na země střední a východní Evropy, které přešly z plánovaného hospodářství na tržní a které se od ostatních vyspělých zemí velmi liší. Cílem je prozkoumat vztah mezi alokací příjmů a zhoršováním životního prostředí se zvláštním důrazem na vliv příjmové nerovnosti na emise oxidu uhličitého (CO2). Pro zkoumání vztahu mezi ekonomickým růstem a zhoršováním životního prostředí využívá tato studie pokročilé míry DOLS a FMOLS. K tomuto účelu je využit nový zdroj dat, který měří podíl příjmů 10 % nejbohatší populace v zemích střední a východní Evropy. Dále je použit Giniho koeficient, neboť tento ukazatel zachycuje různé charakteristiky rozdělení příjmů. Záporná korelace mezi rostoucím Giniho koeficientem a emisemi oxidu uhličitého, kladná korelace mezi rostoucí nerovností nejvyšších příjmů a emisemi oxidu uhličitého jsou vysvětleny pomocí panelových dat za období 2004-2020 ve spojení s pokročilými technikami odhadu pro...