Využití technologií umělé inteligence v oblasti prosazování práva: případ Evropské unie

Abstract

Diplomová práce se věnuje problematice modelů využívající umělou inteligenci a jejich aplikování do praxe v oblasti prosazování práva v rámci členských států Evropské unie. Cílem práce je zanalyzovat aktuální situaci využívání modelů prediktivní policejní práce a technologií na rozpoznávání obličejů v EU a poukázat na nový regulatorní rámec, který představuje Akt o umělé inteligenci. Teoretická část práce se věnuje využití umělé inteligence v oblasti prosazování práva se zaměřením na prediktivní policejní práci a technologii rozpoznávání obličejů. U obou zmíněných využívaných strategií je stručně přestaven vývoj jejich podoby až do aktuálního stavu. Dále je představen klíčový koncept pro vnímání systémů umělé inteligence v rámci Evropské unie, tedy koncept důvěryhodnosti včetně jeho kritiky. Praktická část začíná případovou studií využívání zkoumaných systémů umělé inteligence v rámci policejní práce v jednotlivých členských státech. Zkoumán je i samotný Akt o umělé inteligenci. Práce se blíže zaměřuje na pasáže týkající se zkoumané problematiky a vypočítává možná omezení v efektivitě Aktu. Na půdě Evropské unie jednoznačně převažuje množství státu využívající technologie rozpoznávání obličejů (celkem 19 států) oproti těm využívající prediktivní policejní systémy (13 států). Otázkou zůstává nakolik...

Diploma thesis deals with the issue of models using artificial intelligence and their application in the field of law enforcement within the member states of the European Union. The aim of the thesis is to analyse the current situation of the use models of predictive policing and facial recognition technologies in the EU and to highlight the new regulatory framework represented by the Artificial Intelligence Act. The theoretical part of the thesis is devoted to the use of artificial intelligence in law enforcement with a focus on predictive policing and facial recognition technology. For both mentioned strategies, the development of their form up to the current state is briefly reviewed. In addition, a key concept for the perception of AI systems within the EU is introduced, namely the concept of trustworthiness, including its criticism. The practical part starts with a case study of the use of the studied AI systems in the context of police work in individual member states. The AI Act itself is also examined. The thesis focuses more closely on the passages related to the examined issue and calculates possible limitations in the effectiveness of the Act. In the European Union, there is a clear predominance of states using facial recognition technologies (19 states in total) compared to those using...