Ženy na okraji společnosti v dokumentárních filmech Heleny Třeštíkové
Women on the margins of society in the documentary films of Helena Třeštíková
bakalářská práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/196861Identifikátory
SIS: 262469
Kolekce
- Kvalifikační práce [18393]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Štoll, Martin
Fakulta / součást
Fakulta sociálních věd
Obor
Komunikační studia se specializací Mediální studia
Katedra / ústav / klinika
Katedra mediálních studií
Datum obhajoby
29. 1. 2025
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědJazyk
Čeština
Známka
Velmi dobře
Klíčová slova (česky)
časosběrný dokument, Anny, Katka, návykové látky, prostituce, hloubkový rozhovorKlíčová slova (anglicky)
time-lapse documentary, Anny, Katka, addictive substances, prostitution, interviewPráce Ženy na okraji společnosti v dokumentech Heleny Třeštíkové se zaměřuje zejména na díla Katka a Anny. Cílem je prozkoumat, jak dokumentaristika reflektuje problematiku návykových látek a prostituce, a zhodnotit, jak tyto filmy přispívají k porozumění těmto společenským fenoménům. Práce zkoumá atraktivitu těchto témat pro diváky a i etické výzvy spojené s dokumentární tvorbou. Důraz je kladen na roli režisérky jako zprostředkovatelky příběhů a na její přístup k protagonistkám. Výzkum je tvořen hlavně rozhovory s Helenou Třeštíkovou a analýzou odborných textů. Výsledky naznačují, že časosběrné dokumenty přitahují diváky svou schopností autenticky zachytit lidské příběhy a nabízejí jedinečný vhled do života marginalizovaných jedinců. Práce si zároveň klade za cíl přispět k popularizaci časosběrné dokumentaristiky jako významného, avšak často nedoceněného filmového žánru.
The work Women on the Margins of Society in Helena Třeštíková's documents focuses mainly on the films about Katka and Anny. The aim is to examine how documentary filmmaking reflects the issues of substance abuse and prostitution and to evaluate how these films contribute to the understanding of these social phenomena. The thesis explores the appeal of these topics to audiences and considers the ethical challenges associated with documentary filmmaking. Emphasis is placed on the role of the director as a facilitator of the stories and her approach to the protagonists. Interviews with Helena Třeštíková and analysis of professional texts. The results suggest that time-lapse documentaries attract audiences through their ability to capture human stories authentically and offer unique insights into marginalized individuals' lives. The thesis also aims to contribute to popularizing time-lapse documentaries as an important but often underappreciated film genre.