Nuances of International Development: Growth, Professionalization and Internal Conflicts of Development NGOs

Abstract

V širším kontextu růstu a profesionalizace mezinárodních rozvojových nevládních organizací (NNO) v posledních několika dekádách zkoumá tato práce jak tyto organizace ve své práci konceptualizují, provádějí a v důsledku zápasí s měřením dlouhodobých dopadů (impaktů) své práce. S využitím practice teory a na základě kritických debat ohledně NGO-izace, Washingtonského konsenzu, a Nové veřejné správy práce odhaluje fundamentální nesoulad mezi donory vyžadovanými evaluacemi a ambiciózní definicí "impaktu" na základě široce používaných kritérií OECD DAC. Ukazuje přitom, že i když tyto organizace rutinně provádějí různé druhy monitorování a evaluace, pouze nepatrný zlomek projektů prochází důkladným následným hodnocením impaktu. Komplexnějším studiím brání omezené zdroje, krátkodobé projektové cykly a manažerská praxe preferující okamžitě aplikovatelné poznatky. Z rozhovorů a analýz vychází najevo, že NNO impakt do značné míry předpokládají, aniž by jej systematicky měřily, což vyvolává otázku, kdo by měl být za důkladné měření dopadu zodpovědný. Studie upozorňuje na přetrvávající napětí mezi očekáváními donorů, provozními omezeními a snahou o smysluplné, udržitelné výsledky rozvojových intervencí

On the backdrop of the expansion and professionalisation of international development NGOs in recent decades, this thesis explores how these organisations conceptualize, carry out, and ultimately struggle to measure the long-term impact of their work. Drawing on practice theory and critical debates about NGO-ization, the Washington Consensus, and the New Public Management, it uncovers a fundamental mismatch between donor-driven evaluation requirements and the ambitious definitions of "impact" outlined by the widely used OECD DAC criteria. It finds that although NGOs routinely conduct various monitoring and evaluation activities, only a tiny fraction of projects undergo rigorous ex post impact assessments. Resource constraints, short-term project cycles, and managerial preference for actionable insights deter more comprehensive studies. Through interviews and organizational case analyses, the study shows that NGOs largely assume impact without measuring it systematically, raising questions about who should be responsible for robust impact measurement. Ultimately, these findings highlight persistent tensions among donor expectations, operational constraints, and the pursuit of meaningful, sustainable development outcomes.