Prevalence a specifika benigního paroxysmálního polohového vertiga v geriatrické populaci

Abstract

The aim of this thesis was to evaluate the prevalence, clinical aspects and therapeutic approaches of benign paroxysmal positional vertigo (BPPV) in the geriatric population. BPPV, as a common cause of vertigo, has a significant impact on the quality of life of elderly patients, especially in relation to balance and risk of falls. Despite its frequency, BPPV is often underestimated and underdiagnosed, leading to neglect of necessary treatment. Repositioning manoeuvres have shown good efficacy in improving stability and reducing the risk of falls, but some patients require additional vestibular rehabilitation to achieve optimal results. Residual dizziness is also a significant factor, affecting 31-61% of patients after treatment and can persist for up to weeks. These dizziness are associated with older age, female gender and psychological factors such as anxiety. The practical part of the thesis focused on the prevalence of BPPV in hospitalized geriatric patients at Motol University Hospital, where a prevalence of 9.4% was found. The results suggest that specific comorbidities and limited mobility in this population should be taken into account in the diagnosis and treatment of BPPV. Overall, this study contributes to a better understanding of BPPV in the geriatric population and suggests effective...

Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit prevalenci, klinické aspekty a terapeutické přístupy u benigního paroxysmálního polohového vertiga (BPPV) v geriatrické populaci. BPPV, jako častá příčina vertiga, má významný dopad na kvalitu života starších pacientů, zejména v souvislosti s rovnováhou a rizikem pádů. Navzdory své četnosti je BPPV často podceňováno a nedostatečně diagnostikováno, což vede k zanedbání potřebné léčby. Repoziční manévry prokazují dobrou účinnost ve zlepšení stability a snížení rizika pádů, avšak část pacientů vyžaduje další vestibulární rehabilitaci k dosažení optimálních výsledků. Významným faktorem jsou také reziduální závratě, které postihují 31-61 % pacientů po léčbě a mohou přetrvávat až týdny. Tyto závratě jsou spojeny s vyšším věkem, ženským pohlavím a psychologickými faktory, jako je úzkost. Praktická část práce se zaměřila na výzkum četnosti BPPV u hospitalizovaných geriatrických pacientů ve Fakultní nemocnici Motol, kde byla zjištěna prevalence 9,4 %. Z výsledků vyplývá, že u této populace je nutné zohlednit specifické komorbidity a omezenou mobilitu při diagnostice a léčbě BPPV. Celkově práce přispívá k lepšímu pochopení BPPV v geriatrické populaci a navrhuje účinné strategie pro jeho management.