Misogyny as a Key Driver for Right-Wing Extremists: Is It All about Hate for Women?

Abstract

Diplomová práce zkoumá roli misogynie jako významného faktoru pravicového extremismu, kterou zakládá na empirických datech ze dvou případových studiích pravicových útoků v německých městech Hanau a Halle. Studie využívá psychologický výzkum k identifikaci klíčových mechanismů kolektivního narcismu, motivace k pomstě a hypermaskulinity, které indikují pravděpodobnost násilného extremismu. Tematická a komparativní analýza útoků, manifest a sekundárních zdrojů potvrzuje, že misogynní přesvědčení leží u kořenů těchto útoků a má stejný podíl jako xenofobní nebo rasistické ideologie, čímž prohlubuje sklon k násilnému extremismu. Výzkum diplomové práce zdůrazňuje nutnost začlenit genderové hledisko do politik určených k prevenci a potírání násilného extremismu, tak, aby se řešily základní příčiny tohoto násilí. Práce předkládá empirické důkazy a teoretické poznatky o klíčové úloze misogynie v procesu radikalizace, jakož i doporučení pro účinnější strategie boje proti extremismu. Zkoumáním těchto případových studií výzkum přispívá k diferencovanějšímu pochopení dynamiky, která je hnací silou pravicově extremistického násilí, a zdůrazňuje význam zkoumání misogynie v akademickém diskurzu a při tvorbě politik.

This thesis examines the role of misogyny as a significant motivating factor for right-wing extremism, with empirical evidence based on the attacks in Hanau and Halle, Germany. The study employs psychological research to identify the key mechanisms of collective narcissism, revenge motivation, and hypermasculinity that indicate the likelihood of violent extremism. A thematic and comparative analysis of events of attacks, manifestos and secondary sources confirms that misogynistic beliefs lie at the root of these attacks and account for as much as xenophobic or racist ideologies, thereby exacerbating the propensity for violent extremism. This research emphasizes the necessity of integrating a gender perspective into policies designed to prevent and counter violent extremism, in order to address the underlying causes of such violence. The paper presents empirical evidence and theoretical insights into the pivotal role of misogyny in the radicalisation process, as well as recommendations for more efficacious counter-extremism strategies. By examining these case studies, the research contributes to a more nuanced understanding of the dynamics driving right-wing extremist violence and highlights the importance of addressing misogyny in academic discourse and policy making.