Evropská unie jako normativní mocnost ve vztahu k Severní Koreji?

Abstract

Předložená diplomová práce se zabývá analýzou politiky Evropské unie vůči Korejské lidově demokratické republice v období 2006-2019, přičemž se zaměřuje na otázku případné změny užívání mocenských nástrojů. Výzkum reaguje na debatu o možném přechodu evropské politiky z kritické angažovanosti na politiku aktivního nátlaku, která se objevila v souvislosti se zvyšováním sankcí vůči KLDR a oslabením dialogu. Metodologicky vychází z konceptu komparativní případové studie, která umožňuje porovnat politické jevy v různých časových obdobích. Samotná analýza je tak rozdělena do dvou časových úseků: 2006-2012 a 2013-2019, ve kterých jsou zkoumány tři typy mocenských nástrojů: vojenské, civilní a normativní. Konkrétní nástroje zahrnují intervenční mise, kooperaci v bezpečnostní spolupráci, objem trhu (export, import), objem poskytované pomoci, sankce, bilaterální dialog a diskurz v oficiálních dokumentech EU. Výsledky analýzy získané porovnáním obou období ukazují, že ve většině ze sledovaných nástrojů nenastala zásadní změna. Přestože se intenzita používání některých nástrojů, jako jsou sankce, změnila, základní struktura politiky EU vůči KLDR zůstala konzistentní. EU nadále kombinuje dialog, pomoc a sankce jako hlavní složky své politiky kritické angažovanosti, což naznačuje, že i přes změny v intenzitě...

This thesis analyses the European Union's policy towards the Democratic People's Republic of Korea in the period 2006-2019, focusing on the question of a possible change in the use of instruments of power. The research responds to the debate on the possible transition of European policy from critical engagement to a policy of active coercion that has emerged in the context of increasing sanctions against the DPRK and weakening of dialogue. Methodologically, it is based on the concept of a comparative case study, which allows for a comparison of political phenomena in different time periods. The analysis itself is thus divided into two time periods: 2006-2012 and 2013-2019, in which three types of instruments of power are examined: military, civilian and normative. The specific instruments include intervention missions, security cooperation, trade volumes (exports, imports), aid volumes, sanctions, bilateral dialogue and discourse in official EU documents. The results of the analysis obtained by comparing the two periods show that there has not been a fundamental change in most of the instruments studied. Although the intensity of use of some instruments, such as sanctions, has changed, the basic structure of EU policy towards the DPRK has remained consistent. The EU continues to combine dialogue,...