Changes of LGBT Rights and Policy in Malta

Abstract

V roce 2015 schválil maltský parlament Gender Identity, Gender Expression and Sex Characteristics zákon, který v té době radikálním způsobem řeší úřední uznání pohlaví. Malta je prvním státem v Evropě, který mimo jiné zakotvuje v zákoně právo na genderovou identitu a umožňuje všem občanům úřední změnu pohlaví bez podmínky diagnózy nebo jiných lékařských zákroků. Toto se může zdát v rozporu se silným maltským katolictvím a relativně konzervativním vnějším dojmem, ale následuje převratné referendum o rozvodech z roku 2011, které byly do té doby nemožným tabu. Tato práce se snaží popsat různé faktory, které vedly k této rychlé a dramatické změně. Některými z nich jsou vysoce polarizovaný dvoustranický systém, rozšířený klientelismus, slábnoucí role Římskokatolické církve a vstup do Evropské unie. Tyto faktory jsou navzájem propojeny a tato rychlá změna sociálně liberální politiky je nutně spjata s maltským politickým prostředím.

In 2015, the Maltese Parliament approved the Gender Identity, Gender Expression and Sex Characteristics Act (GIGESC) which made Malta the first country in Europe to affirm in law the right to a gender identity, among other progressive features. This development was seemingly at odds with the islands' devoutly Catholic and relatively conservative image but came just a few years after a landmark referendum on divorce which would have been considered an impossibility just a decade earlier. This article explores the variety of factors which have driven a fast and dramatic shift in social policy. In doing so, it explores the impact of the two-party system, the proliferation of clientelism in Maltese politics, the waning influence of the Catholic Church, and the impact of Malta's accession into the European Union. It is argued that a variety of interconnected factors was responsible for the GIGESC Act passing.