Nekrologia přemyslovského věku. Limity jejich historiografické interpretace

Abstract

Úmrtní záznamy jedinců připsané v kalendáriu, martyrologiu nebo volně zachycené, jejichž soubor v jednom rukopise se nazývá nekrologium, představují unikátní pramen (nejen) pro zkoumání středověké prosopografie a paměti. Navzdory této jedinečnosti doposud nekrologia vzniknuvší na území pod kontrolou Přemyslovců však unikala systematičtějšímu zkoumání. Relativní roztříštěnost dochovaných nekrologií vyžaduje širší časový záběr: základní časové rozpětí diplomové práce je proto určeno dobou vlády Přemyslovců v českém knížectví a království (do 1306), s výhradou těch mladších pramenů, které úzce souvisejí s přemyslovskou pamětí, nebo těch pramenů, které podstatně reflektují starší prameny pocházející z časů odpovídajících primárnímu vymezení. Pozornost věnovaná jednotlivým pramenům je asymetrická, v závislosti na jejich důležitosti. Po vzoru zásadní stati Františka Grause je v diplomové práci primárně sledována rovina historiografické interpretace, tj. příběhy ukryté za úmrtními záznamy a jejich společenské souvislosti. Za tímto účelem je však nezbytné učinit některá předběžná zkoumání, která mohou být chápána jako historiografická interpretace v širším smyslu. Dotýkají se zejména vzniku pramene jako fenoménu a jeho formálních charakteristik, souvztažnosti s ostatními příbuznými typy pramenů, s...

Obituary notes of individuals written in calendar, martyrology or existing per se, the collection of which in one manuscript is called necrology, represent unique source not only for research of medieval prosopography and memory. Despite this uniqueness, necrologies arisen in lands under Přemyslid's rule have been avoiding more systematic research focus. The relative fragmentation of the surviving necrologies requires a broader temporal scope: the basic time span of the thesis is therefore determined by the reign of the Přemyslids in the Bohemian duchy and kingdom (until 1306), including those younger sources that are closely related to Přemyslid memory or those sources that substantially reflect older sources dating from the times corresponding to the primary demarcation. The attention given to individual sources is asymmetrical, depending on their importance. Following the example of František Graus' key essay, the primary focus of the thesis is on the level of historiographical interpretation, i.e. the stories hidden behind the death records and their social context. For this purpose, however, it is necessary to make some preliminary investigations that can be understood as historiographical interpretation sensu largo. They concern in particular the emergence of the source as a phenomenon and...