Role staroseverské literatury pro neopohanské hnutí Ásatrúarfélagið

Abstract

Práce sleduje výzkum neopohanského společneství Ásatrú na Islandu, které bylo oficiálně zařazeno mezi státem uznávané náboženské organizace na počátku 70. let minulého století. Samo sebe považuje za pokračovatele pohanských časů a snaží se navázat na náboženské představy před rokem 1000, kdy bylo na Islandu přijato křesťanství. Výzkum Ásatrúarfélagið nabízí cennou příležitost sledovat způsob, jakým se vytvářejí tradice, rituály a způsoby, jakými využívají minulost a odkazují na ni. Diplomová práce hodlá sledovat jakým způsobem hnutí používá staroseverskou vernakulární literaturu, zejména to, jakým způsobem je využívána k rituální praxi a k její legitimizaci. Klíčová slova Ásatrú, neopohanství, staroseverská literatura, sága, rituál

The aim of the thesis is to research the neopagan community of Ásatrú in Iceland, which was officially recognized as a state-recognized religious organization in the early 1970s. It considers itself a continuation of pagan times and seeks to revive the religious beliefs from before the year 1000, when Christianity was adopted in Iceland. The study of Ásatrúarfélagið offers a valuable opportunity to observe the ways in which traditions, rituals, and references to the past are created and utilized. The thesis intends to examine how the movement uses Old Norse vernacular literature, particularly how it is employed in ritual practice and its legitimization. Keywords Ásatrú, neopaganism, Old Norse literature, saga, ritual