Vliv zařazení metody DNS na stav HSS kajakářů dorostenecké a juniorské kategorie

Abstract

Název: Vliv zařazení metody DNS na stav HSS u kajakářů dorostenecké a juniorské kategorie Cíle: Cílem této práce je zjistit, jestli aplikace specifické DNS intervence do tréninku kajakářů ovlivní stav hlubokého stabilizačního systému. Metody: Metodou použitou v této závěrečné práci je metoda DNS dle Koláře. Na vstupní i výstupní diagnostice se testovalo 11 probandů v 10 DNS testech a hodnotily se změny insuficiencí. Probandi byli z dorostenecké a juniorské kategorie a pro potřeby výzkumu byli rozděleni do dvou skupin, jedna podstoupila intervenci a druhá skupina byla kontrolní. Intervence trvala 10 týdnů. Pro potřeby této práce byla vytvořena vlastní číselná škála (bez patologického nálezu = 0, insuficience 1-3). Tato škála byla využita ve statistické analýze dat, přičemž metody pro statistické vyhodnocení byly párový t-test a dvouvýběrový t-test. Výsledky: Obě skupiny dosáhly statisticky významného zlepšení insuficiencí. Intervenovaná skupina dosáhla statisticky významné změny, střední hodnota činila -4,333 insuficience. Také kontrolní dosáhla statisticky významné změny, střední hodnota činila -2,80 insuficience. Rozdíl mezi oběma skupinami nebyl statisticky významný, střední hodnota činila -1,53 insuficience. Klíčová slova: kompenzační cvičení, držení těla, funkční poruchy, rychlostní kanoistika,...

Title: The influence of the inclusion of the DNS method on the HSS in the adolescent and junior categories Objectives: The aim of this thesis is to determine whether the application of specific DNS interventions in the training of kayakers affects the condition of the deep stabilization system. Methods: The method used in this thesis is the DNS method by Kolář. In both the initial and final diagnostics, 11 subjects were tested in 10 DNS tests, and changes in insufficiencies were evaluated. The subjects were from the youth and junior categories and were divided into two groups for the purpose of the research: one group underwent the intervention, while the other group was the control group. The intervention lasted 10 weeks. A custom numerical scale was created for the purposes of this study (no pathological finding = 0, insufficiency 1-3). This scale was used in the statistical analysis of the data, with the methods for statistical evaluation being the paired t-test and the two-sample t-test. Results: Both groups achieved statistically significant improvement in insufficiencies. The intervention group achieved a statistically significant change, with a mean of -4.333 insufficiencies. Similarly, the control group achieved a statistically significant change, with a mean of -2.80 insufficiencies. The...