Užití a interpretace částice náhodou ve zjišťovacích tázacích větách

Abstract

Bakalářská práce se zabývá interpretací částice náhodou ve zjišťovacích tázacích větách v češtině. Ty jsou nahlíženy perspektivou sémantiky a pragmatiky, kdy se pro interpretaci částice jako zásadní jeví modalita, zejména pak epistemický a evidenciální bias. Částice náhodou získává specifický status, neboť je její distribuce omezena pouze na negativní zjišťovací tázací věty, které implikují pozitivní epistemický bias. Vzhledem k tomu, že negativní tázací věty v češtině mohou vyjadřovat i nabídky či žádosti, vyvstává otázka, existuje-li možnost užití částice náhodou v nich. V korpusových datech se náhodou vyskytuje výhradně v nepřímých žádostech a nabídkách doprovázených modálními prostředky. Pro přímé žádosti a nabídky lze usuzovat, že užití náhodou bude vnímané jako méně přirozené, neboť modální prostředky nejsou přítomné a negace získává odlišný status než v tázacích větách epistemických. K otestování hypotéz byl sestaven dotazníkový experiment hodnocení přirozenosti, jehož výsledky ukázaly, že je v kontextu žádosti či nabídky mluvčími částice náhodou vnímána jako méně přirozená, ovšem pouze v přímých zjišťovacích tázacích větách. Pro přímé i nepřímé zjišťovací tázací věty navíc vyvstala nepredikovaná interakce mezi gramatickým aspektem slovesa a epistemickým a neepistemickým čtením. Výsledky tak...

The BA thesis deals with the interpretation of the particle náhodou in polar interrogative clauses in Czech. These are viewed from the perspective of semantics and pragmatics, where modality, in particular epistemic and evidential bias, appears to be crucial for the interpretation of the particle. Náhodou acquires a specific status, as its distribution is limited to negative interrogative clauses that presuppose a positive epistemic bias. Since negative interrogative clauses in Czech can express offers or requests, the question arises as to whether there is a possibility of using the particle náhodou in them. In the corpus, náhodou occurs exclusively in indirect requests and offers accompanied by modal means; for direct requests and offers, it can be inferred that the use of náhodou will be perceived as less natural, since it is not accompanied by any modal means and negation acquires a different status than in epistemic interrogative clauses. To test the hypotheses, an acceptability judgement task experiment was conducted. The results showed that the particle náhodou is perceived as less natural; however, only in direct polar interrogative clauses. Moreover, for both direct and indirect polar interrogative clauses, an unpredicted interaction between the grammatical aspect of the verb and the...